Muž, který reprezentaci převzal před dvěma lety, tehdy zostuzenou 7. místem na MS, má teď za sebou první test své šestiletky. Po něm, coby kouč bronzového celku, což je třetí česká medaile z 10. florbalového šampionátu, tvrdí: „Jsme na správné cestě. Tým dobře pracoval, jen nesmí usnout. Musíme ještě přitvrdit, protože je stále nezkušený. V rozhodujících chvílích nemají hráči tak klidnou hlavu a ruce. Musíme zapracovat na technice, kondici i individuální činnosti.
I tak je nezpochybnitelné, jaký progres florbal od Cepkova nástupu udělal. Dřív s nadsázkou platilo, že je to sport čtyř zemí, ve kterém Češi vždy skončí čtvrtí. Teď na úkor Švýcarů, které už pravidelně porážejí, poskočili o příčku výš.
„Oproti minulému šampionátu udělali největší posun Švédi a pak Češi. Na druhou stranu je potřeba říct, že Švédi i Finové jsou pořád o několik kilometrů před námi,“ říká David Zlatník, bývalý reprezentační kouč a teď televizní spolukomentátor. „Za pár let mohou Češi na nejvyšší mety dosáhnout, ale teď je potřeba 45 hráčů ze širšího výběru přesvědčit, aby hned od zítřka začali dělat individuálně něco navíc. Musí překonat českou mentalitu, která nechce pracovat nad plán. To je klíčová věc,“ míní Zlatník.
Klíčové rovněž je, aby víc a víc českých hráčů okusilo švédskou superligu. Je to stejné jako v hokeji, kde se národní tým neobejde bez hráčů z NHL, kteří se v Americe zocelují.
Dřív nebýval v týmu takový hráč žádný, nebo nanejvýš jeden. Teď jich je pět, navíc nejsou ve svých klubech do počtu. Florbal ale stejně jako hokej bojuje s předčasnými odchody mladých hráčů ven.
„22letého kluka odchodem do ciziny zabijete. Musí tam být postupný vývoj. Mladý kluk se musí naučit v extralize sedět, pak hrát třetí lajnu.
Nemůžeme spoléhat na 19leté kluky, že budou v lize vyhrávat zápasy.
O (útočníkovi) Jendrišákovi všichni říkali, že v lize hraje dlouho, ale on odešel v pravou chvíli a dnes je jedním z nejlepších hráčů ve Švédsku,“ popisuje Cepek.
Sám před 10 lety jako hráč získal na MS stříbro, teď přidal jako kouč bronz a říká: „Je tu ještě jedna medaile, kterou bude můj cíl získat.“
Povede se to za čtyři roky v Praze? „To nechci tvrdit, protože musí být cíl vyhrát každý šampionát. Třeba to může být i příště. Ale Švédsko je válec, který jede a roluje jednoho za druhým. I proto musíme být při zemi, tvrdě pracovat a dostat se na lepší úroveň.“
