I nejsilnější české sportovce tahle zpráva zaskočila: Jan Kareš z Prahy udělal 979 shybů za hodinu! Nikdy jich nikdo na světě neudělal za tenhle časový úsek víc, starý rekord byl o 99 shybů horší.
Při svém výkonu 76kilový Kareš k hrazdě vytáhl přes 74 tun. Tenhle zápis se brzy objeví v Guinnessově knize rekordů. „Baví mě překonávat různé limity. Mám proč cvičit,“ vysvětluje Kareš, který už dřív udělal shyb i na malíčku. Pro většinu lidí těžko představitelná věc.
Ne však pro Kareše. Shyby by mohl dělat snad nonstop. Jednou chtěl shybovat dvanáct hodin a dosáhnout na metu 3 450 shybů, což by byl nový rekord. Dočkal se už za 7 hodin a 20 minut. „Pak jsem slezl. Už mě to nebavilo a měl jsem takové křeče, že jsem ani nemohl natáhnout ruce,“ říká 35letý muž.
Živí se jako trenér ve fitness centru. Trénink je vlastně jeho práce. Posiluje také na skalách, protože je vášnivý lezec. „Šel jsem si zalézt i před tím světovým rekordem. Na skalách se báječně odreagujete a já byl nervózní jako prase.“
Kareš začal shybovat ostřejším tempem. „Znám své tělo. Můžu shybovat čtyři minuty na plný kule, pak dvě minuty zvolnit, piánko,“ vysvětluje.
Za půl hodiny byl na čísle 532, což je také světový rekord. Dál už pokračoval rychlostí 15 shybů za minutu.
Skočil na hrazdu, udělal pět shybů, seskočil dolů, čtyři kroky vzad, čtyři vpřed a zase na hrazdu. Pořád dokola. „Vůbec nevím, co se dělo kolem. Viděl jsem jen kamaráda, počet shybů a nebe,“ vypráví Kareš, který dělal shyby takzvaným nadhmatem, což je těžší varianta.
„Při podhmatu máte vytočené zápěstí a to nemám rád.“ Možná vás kromě výkonu samého zarazí ještě jedna informace: Kareš na něj nijak speciálně netrénoval.
„Shyboval jsem maximálně dvacet minut týdně. A na dovolené na Sardinii jsem vždycky poprosil kluky, aby si na deset minut přestali kopat, a shyboval jsem na fotbalové bráně. Není to o počtu shybů v přípravě, ale o taktice. Krátké tréninky, co mají drajv a švih,“ říká Kareš. „Když jsem byl mladý, měl jsem hrazdu i doma, dělal jsem třicet tisíc shybů za půl roku. Za celý život jsem mohl nashybovat tak čtyři sta tisíc kusů. Byl jsem šáhlej.“
Kde jsou vlastně lidské možnosti a hranice? „Příští rok bych chtěl udělat festival, kde se pokusím o tisíc shybů za hodinu,“ slibuje Kareš. „A taky tam bude soutěž, kdo udělá nejvíc shybů bez toho, aby se dotkl nohama země. Tam si věřím taky.“
