Plaval z anglického Doveru, a když v sobotu před 14. hodinou vylézal na francouzský břeh, zvedl vítězně ruce. La Manche měří v nejužším bodě necelých 33 kilometrů. David jich vzhledem k různým proudům a vlnám zvládl 44.
„Ale plavalo se mi dobře, i když počasí nebylo úplně ideální, zpočátku byly vlny,“ podotkl. „I tak jsem to čekal náročnější.“
Nějaká únava? Kdepak. Už večer, v den, kdy přeplaval kanál, hrál s přáteli fotbálek. „Určitě by zvládl plavat i zpátky, má natrénováno,“ usmál se Václav Čech, který věřil v synův úspěch. Tým tvořilo osm lidí.
Do Anglie vyrazili 27. července. A pak čekali. „To bylo nejhorší,“ řekl plavec. „Jen jsem trénoval. Denně jsem u doverské pláže naplaval asi dvanáct kilometrů.“
Původně měl bojovat s Kanálem až dnes, ale dva plavci, kteří měli startovat před ním, vynechali. „A tak jsem do toho šel v sobotu pět minut před čtvrtou hodinou ráno.“
„Je to fantastický výkon,“ prohlásil Zoltán Makai, první Slovák, který překonal kanál a který Davida doprovázel. Byl i jeho „krmičem“, podával mu tekutou stravu a iontové nápoje.
David musel každou půlhodinu doplňovat energii, protože ta ve studené vodě rychle ubývá. „Voda měla šestnáct stupňů, ale zdála se mi teplejší,“ řekl Čech.
Na francouzském pobřeží pobyl asi minutu. Pak nasedl na doprovodnou anglickou loď a vracel se k britským ostrovům. Domů přijede v úterý. Co pak? „Uvažuji, že zkusím Kanál přeplavat tam a zpátky.“
Teď ho však čeká 28. srpna na Lipně mistrovství republiky dálkových plavců. A v září škola, zvládnout musí poslední rok opavského gymnázia.