Tuto možnost odmítla a jednomyslně podpořila budoucího prezidenta Václava Havla. V roce 1968 se stala jedním ze symbolů Pražského jara a po okupaci Československa dodávala občanům odvahu. "Obětovala bych všechny své medaile za letošní vítězství. Protože nebojujeme jen za sebe, ale za nás za všechny. A naši lidé si zaslouží vítězství," prohlásila před odletem na olympiádu v Mexiku, kde se stala se šesti kovy absolutní královnou her.
Svět, sympatizující s reprezentantkou podmaněné země, nadšeně přihlížel gymnastickému koncertu Čáslavské. Blonďatá dívka obhájila tři zlaté z Tokia 1964 a v Mexiku vyhrála víceboj, přeskok, bradla i prostná. Úžasnou sbírku završila "La Vera" dvěma stříbry na kladině a v závodě družstev.
Životní sen pokračoval v místní katedrále, kde se provdala za Josefa Odložila. Svatbě se stříbrným olympijským mílařem z Tokia přihlížely tisíce lidí, Čáslavská byla pro aztécké potomky dokonalou tančící bohyní. V památném roce byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa a kromě Jacqueline Kennedyové nebylo na světě slavnější ženy. Následujícího roku se absolventce FTVS UK narodila dcera Radka.
Věrna svým zásadám podepsala Čáslavská v červnu 1968 petici Dva tisíce slov a později byla předvolána k desítkám výslechů. Politickému tlaku na odvolání svého podpisu nepodlehla, byla označena za "nepřítele lidu" a měla potíže s hledáním zaměstnání. V roce 1974 se jí narodil syn Martin, navíc se jí podařilo získat trenérskou práci ve Spartě Praha.
V letech 1979-81 Čáslavská s manželem působila v Mexiku a k překvapení mnoha přátel se vrátila zpět domů. V té době se jedenáctinásobné mistryni Evropy začínala hroutit rodinná pohoda. V roce 1987 se s Odložilem rozvedla.
Svět české Gymnastky století se zhroutil v noci 6. srpna 1993, kdy v Domašově na Šumpersku byl Josef Odložil při potyčce s vlastním synem vážně poraněn. Zraněním v olomoucké nemocnici podlehl a Martin byl v roce 1996 odsouzen ke čtyřem letům vězení.
V lednu 1997 mu udělil prezident Havel milost.
Případ se stal kampaní proti práci Hradu, kde "Zlatá Věra" pracovala do roku 1992 jako poradkyně. Poté hájila české zájmy jako předsedkyně ČOV, od roku 1995 byla členkou MOV. Minulý měsíc se však členství vzdala ze zdravotních důvodů. Již v roce 1998 se Čáslavská pod tíhou synovy kauzy uchýlila do psychiatrické léčebny a omezila kontakty s vnějším světem.
Za mimořádné sportovní a lidské kvality obdržela v roce 1990 Mezinárodní trofej fair play Pierra de Coubertina, o léto později Stříbrný olympijský řád a roku 1995 i státní medaili Za zásluhy.
Věra Čáslavská a Emil Zátopek jako čestní hosté olympijských her v Mnichově 1972. Legendární gymnastka se letos stala druhou Sportovní legendou, loni získal ocenění in memoriam neméně slavný atlet. |