Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Do Ústí měl přijet i koulařský šampion Cantwell. Smůla, že se zranil

Jan Marcell si na mítinku v Ústí vytvořil koulařské osobní maximum 20 metrů a 93 centimetrů. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

18 2014
Odměna pro vítěze je pouhých 500 eur, přesto na ústecký koulařský mítink už podruhé dorazil až ze Spojených států i lídr světových tabulek Joe Kovacs. A nechybělo moc, aby se na Grand Prix objevilo snad ještě větší eso. Šéf mítinku Miroslav Vachuta sem lákal i čtyřnásobného mistra světa Christiana Cantwella.

„Bylo to už dohodnuté, ale na Diamantové lize si poranil záda a zrušil účast na všech mítincích na dva měsíce dopředu. Škoda, je to velké jméno a velký šampion, tak třeba příští rok,“ doufal Vachuta po desátém ročníku Grand Prix, kterou překvapivě ovládl Čech Jan Marcell. Díky osobnímu rekordu 20,93 metru přehodil o 4 centimetry i světového lídra Kovacse.

Loni třetí, letos druhý. Kovacs v Ústí znovu prohrál, neodradí ho to, aby přijel příště?
Určitě ne. V rozhazování předváděl fantastické uvolněné hody, v závodě už mu to tolik nevycházelo. Ale budoucnost má velkou, podle mě to je příští olympijský vítěz. Je neskutečné, co předvádí, na to, jak je mladý. Oblíbil si to v Ústí a je šance, že sem bude jezdit i v dalších letech.

Fotogalerie

Vítěz ústecké Grand Prix získá odměnu 500 eur, celkový rozpočet mítinku je kolem 300 tisíc korun. Jak je možné, že se vám sem daří dostávat takové hvězdy?
Závodníci sem jezdí opakovaně a rádi, zájem byl až tak veliký, že jsme museli udělat poměrně nabitý B závod, v němž házeli třeba Žalský či Stašek. Tady to není o penězích, 10-15 tisíc je směšná cena proti tomu, co velcí koulaři berou na mítincích. Na Diamantové lize získávají automaticky mnohonásobně vyšší bonusy. Tady je to spíš o pohodičce, atmosféře, ale i o možnosti hodit dobrý výkon. Podívejte se, jak to tady vyhecovalo Jana Marcella. Hodil si osobní rekord a porazil Kovacse.

Mítinku snad chybí jen víc diváků v hledišti.
V Německu by přišlo třeba 3 000 lidí, ale v Česku to takhle je. Napadlo mě uspořádat to i jinde než na stadionu, třeba na Lidickém náměstí. To by lidi přitáhlo, ale rozpočet by se minimálně zdvojnásobil na 600 tisíc, nebyla šance tolik dát dohromady. Šlo to udělat jen za cenu, že by šla kvalita dolů, to jsem nechtěl. Navíc by bylo složité pro náměstí získat certifikát IAAF, aby ty výkony šly do světových tabulek. Musí sedět sklon plochy a další věci, neměli bychom jistotu, že by ze závodu třeba nebyla jen exhibice. Takhle jsou všechny výkony přes 20 metrů v tabulkách atletické federace a o Ústí se díky tomu zase bude ve světě mluvit.

Naznačoval jste, že příště by nemuselo zůstat jen u koulařského mítinku.
Rád bych udělal zase komplexní mítink, ale na větší akci je potřeba větší tým lidí. 100 až 200 atletů, to už je masakr. Udělat větší akci už jsem jednou zkoušel, je to hrozný stres. A pak přijde průtrž mračen a je po všem. Pracujete na tom půl roku a výsledek nula. Je potřeba to zvážit. Když seženu dvojnásobek peněz, asi bych do toho šel. Když ne, nechám tento model.

Když je teď hotový stadion a veškeré zázemí, možná půjde zase o něco snáz nalákat do Ústí hvězdy.
To prostředí je tady teď hezčí pro atletiku, už se nemusíme stydět sem někoho přivést. Baví mě to, mám i další nápady. Hrozně rád bych jednou rozjel tradici Memoriálu Oldřicha Engla, který tady byl světový kladivář. Zatím není kde, ale udělat v Ústí světový mítink kladivářů, to by se mi líbilo. Na koukání je to strašně atraktivní disciplína.



Témata: Ústecký kraj




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze