Breuerová ještě zažila soumrak slavných časů východoněmecké atletiky. Už v roce 1988 si coby šestnáctiletá odvezla z olympijských her v Soulu bronz, když v rozběhu nastoupila ve štafetě na 4x400 metrů. Patřila k výjimečným talentům. Ještě stále drží juniorské světové rekordy na čtvrtce (49,42) a spolu se svými kolegyněmi z reprezentace NDR i ve štafetě (3:28,39).
V osmnácti se stala ve Splitu mistryní Evropy v individuálním závodě i ve štafetě a o rok později na své úspěchy medailově navázala i na MS v Tokiu. Pak však přišel dopingový nález, tříletý zákaz startu a chvíle zmaru. Přesto se dokázala vrátit, dál sbírala cenné kovy a její comeback vyvrcholil ziskem dalšího titulu evropské šampionky v Budapešti v roce 1998.
Po roce 2000 už se jí tolik nedařilo, OH v Sydney musela kvůli zranění vypustit a o rok později na MS v Edmontonu na ni zbyla smolná čtvrtá příčka. Chuť si však spravila s tradičně silnou německou štafetou, s níž vydřela stříbro.
Letos Grit Breuerová také nemá štěstí, ale zápolení v Mnichově před domácími diváky se nechce vzdát. Přiznává však, že pokud brzy nezačne se speciální přípravou, zřejmě se čtyřstovka na Olympijském stadionu v bavorské metropoli poběží bez ní.
