S výběrem juniorek jste skončila v extralize na bilanci šest vítězství a čtyři porážky. Těžko tedy očekávat, že byste nebyla s účinkováním týmu spokojená.
Přiznávám, že já osobně jsem takové výsledky nečekala a je to pro mě milé překvapení. Jsem ráda, že jsme prohrály pouze s prvními čtyřmi družstvy v tabulce. Pro holky je to určitě velký úspěch. Domnívám se, že i diváci, kteří se chodili na náš volejbal dívat, odcházeli domů spokojení. Holky podávaly bojovné výkony a nezalekly se ani favoritů z Brna nebo Prostějova.
Jak byste hodnotila projekt jako celek? Byla účast juniorek v extralize žen přínosem?
Myslím si, že se to osvědčilo. Pro holky znamenal start v extralize fantastickou příležitost absolvovat deset náročných utkání. A mohu říci, že té šance si vážily a užívaly si ji. Když jsem například viděla jejich upřímnou radost z toho, jak se jim podařilo zablokovat prostějovskou Elishu Thomasovou nebo daly eso na Tomanovou, byl to ohromný zážitek. S každým takovým momentem jejich sebevědomí rostlo a to bylo přesně to, co jsme chtěly zkusit.
Přitom ze začátku se ozývaly spíše negativní ohlasy na tuto novinku. Musela jste v týmu s hráčkama pracovat i v tom směru, aby podobnou kritiku či nedůvěru hodily za hlavu?
Začátky byly těžké. Hráčky nevěděly, do čeho jdou, a přitom slyšely ve svých klubech negativní zprávy. Navíc si uvědomte, že mistrovství Evropy nedopadlo podle jejich představ, a i proto to nebylo vůbec lehké. Já osobně jsem měla od začátku velkou podporu od předsedy svazu pana Lébla, který mi hodně pomáhal. Díky tomu jsem mohla také mistrovství Evropy v Itálii s holkama absolvovat. Měla jsem tak dostatek prostoru pro to, abych je dobře poznala a mohly jsme si o celé situaci na závěr mistrovství i společně popovídat.
Na základě dobrých výsledků v soutěži se ale asi nálada v týmu lepšila.
Určitě. Po prvních víkendech se jejich názory začaly měnit a měly ke všemu pozitivní přístup. Takže i naše společná práce byla čím dál tím lepší.
Krempaská o extralizeHolky byly v extralize úspěšné, dosáhly dobrých výsledků. Jejich výsledky by ale měly být zamyšlením pro klubové trenéry. Prohra s juniorským výběrem dokazuje, že naše extraliga není na takové úrovni, na jaké bychom si ji přáli mít. Jak můžeme potom vybírat z této extraligy hráčky do reprezentace? |
Musela jste řešit nějaké problémy při sestavování kádru týmu?
Ze sestavy na mistrovství Evropy jsem neměla k dispozici pouze tři hráčky. Vanžurová je bohužel zraněná, Kojdová s Košickou odmítly ze studijních a možná i jiných důvodů. Jinak ten kádr byl stejný, pouze doplněný na patnáct hráček. Jediné problémy jsem tak měla s nahrávačkami, protože Smutná s Preslovou hrály ve svých klubech extraligu za A týmy, takže tam jsme museli s panem Zachem situaci řešit v kooperaci s kluby.
Které hráčky v týmu byste vyzdvihla? Byl někdo, kdo vás příjemně překvapil?
Musím říci, že jsme sázely na kolektivní výkon. Když to vezmeme statisticky, dařilo se blokařkám Honkové se Svobodníkovou. Velkou radost mi udělala Ďurianová. Na mistrovství Evropy nedostala skoro žádnou příležitost a byla na začátku soutěže psychicky hodně špatná. A momentálně je nejlépe bodující hráčkou extraligy. Mile překvapily i brněnské hráčky, které jsem poznávala až za pochodu, Melichárková s Vincourovou.
Považujete účast juniorských výběrů v nejvyšších soutěžích dospělých za přínos?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 23:00 pátek 21. listopadu 2008. Anketa je uzavřena.
Pokusme si zaspekulovat. Je v tomto týmu některá hráčka, která by mohla reálně bojovat o účast na ženském ME v příštím roce?
To určitě ne, to je ještě brzy. Ty hráčky na sobě musí ještě hodně pracovat. Já sama jsem hodně zvědavá, jak budou pokračovat dál.
Předseda Lébl pro iDNES.cz řekl, že lituje konce juniorek po první části soutěže. Vnímáte to také tak?
Podle mě je to velká škoda. Ty dva společné měsíce byly užitečné, ale pro větší efekt by to chtělo hrát ještě jedno kolo. Já jsem nebyla u jednání, nevím, proč se to rozhodlo takto, ale s tímhle modelem nesouhlasím. Je sice pravda, že tento tým má za sebou mistrovství Evropy, ale mají před sebou kvalifikaci o mistrovství světa a tohle by pro ně byla určitě vynikající příprava.
kádr juniorekNahrávačky Blokařky Smečařky Libera |
Jak se vám pracovalo s týmem, který jste měla k dispozici zhruba na dva tréninky a jeden zápas týdně?
Jako pro trenérku to byla pro mě nová zkušenost. Vůbec jsem si to, když jsem do toho šla, nedokázala představit. Věděla jsem, že tam budeme chtít pracovat na zdokonalování herních činností jednotlivce, protože tam holky zaostávají. Chtěli jsme sehrávat tým a tak podobně, ale netušila jsem, jak to bude probíhat. Na ty naše cíle jsme měli opravdu málo času, ale i tak jsme to dokázali zvládnout.
Musela jste nějakým způsobem s klubovými trenéry "bojovat"?
Měla jsem různé poznatky od klubových trenérů. Ale nechtěla jsem výrazně měnit jejich práci. Neměnila jsem hráčkám zvyky, které si donášely z klubů. S hráčkama jsem komunikovala a domlouvala se s nimi na některých věcech. Říkala jsem jim: Jsi zvyklá na tohle, tak to měnit nebudeš. Spíše tedy já jsem se snažila něčemu přizpůsobit, i když jsem na něco měla jiný názor, třeba na obranný systém a tak dále.
Projekt je nastartován minimálně na čtyři roky. Chtěla byste v práci u juniorského týmu pokračovat?
Ta práce pro mě byla velice zajímavá a jsem ráda, že jsem to mohla absolvovat. Je nutno ale říci, že tato parta příští rok po kvalifikaci o mistrovství světa končí. Takže nevím, co bude dál. Zároveň zatím ani netuším, co budu mít v plánu já. Nevím, jak dopadnu s ženskou reprezentací, protože tam mám také nějaké cíle... Takže těžko na toto konkrétně odpovědět. Jediné, co mohu stoprocentně říci, že tento projekt budu do budoucna podporovat.
