Budoucnost házené v Chebu je v ohrožení

Sport v Chebu dostal další těžkou ránu. Po pádu fotbalistů Unionu Cheb z třetí ligy až do krajského přeboru je v ohrožení i prvoligová házená. Důvod? Před začátkem nové sezony ohlásil trenér Josef Heřmánek konec na lavičce Lokomotivy.

Písek - Cheb - Písek - Cheb. | foto: Slavomír Kubeš, MF DNES

"Pořád jsme to tloukli, jak se dalo. Měli jsme málo hráček. Už jsem to nechtěl lámat přes koleno. Řekl jsem, že končím," vysvětloval.

S trenérem se rozhodla odejít i většina hráček. Na jejich posty teď bude muset nový trenér Vratislav Nitka postavit starší dorostenky. "Ze starších hráček nám zůstaly jen čtyři," počítá Nitka.

Místo útoku na postup tak bude tým poskládaný z novicek bojovat o záchranu první ligy. "Zkušenost nám bude pochopitelně chybět. Snad ji nahradíme bojovností," přeje si. A čeká, že časem jeho mladý tým nové zkušenosti nasbírá. Jak dlouho to bude trvat? A zůstane do té doby v Chebu prvoligová házená? "První ligu chceme udržet," říká Nitka.

. Prázdná kasa. Problém, který ne a ne zmizet

Potíže s financemi nemají v Chebu jen fotbalisté. Už dávno před nimi musely kvůli nedostatku peněz opustit soutěž jeho házenkářky. Pamatujete na rok 2004? Lokomotiva skončila v Interlize pátá, přesto se musela pakovat.

"Máme hráčky bez smluv, bez platů a bez diet, zkusíme minimalizovat i náklady na dopravu využitím vlastních aut. Snad bychom se mohli vejít do třetiny nákladů proti minulým sezonám," plánoval tehdejší kouč Josef Heřmánek, když opouštěl s Lokomotivou nejvyšší soutěž.

Vrátit se mohl hned za rok. Nebýt prohraného finále v první lize s Pískem. A znovu prázdné kasy. "Zatím se žádný zázrak v podobě lepšího klubového rozpočtu na obzoru nestal," posteskl si o rok později Heřmánek.

Tak blízko k interlize se už nikdy potom nedostal. Jak na tom bude "nová" Lokomotiva pod trenérem Nitkou?

S počtem jmen na soupisce v Chebu ani po exodu hráček do Lubů prý problémy nemají. "Momentálně máme patnáct hráček. To stačí," říká Nitka. Počet ale nezajistí kvalitu. To si uvědomují i v Chebu. "Ze zkušených nám zůstala jen Pilmajerová s Heldovou."

Ani jedna ale Chebu nepomůže s největším problémem. Spojkami. "Tady máme jen samé mladé holky," ví nový trenér.

Problémy má Lokomotiva i na postu pivota. A gólmanky. "Máme tři brankářky. Všechno to jsou ale mladé holky. Od sedmnácti do devatenácti let," říká Nitka. V první lize si z nich zachytala jen Kaválková.

Ještě v loňské sezoně se mohla učit od zkušené Proškové, letos už na to bude sama. "Snad se s tím holky poperou a chytí se," přeje si trenér. Sám ale dobře ví, že výkon brankářky je nejméně z půlky závislý na psychice. A ta zase na věku.

Chcete další problém? Jmenuje se: Kdo příští rok nahradí branky Romany Kovačíkové. Především ona totiž v minulých letech Lokomotivu gólově táhla. "Když ale proti ní soupeř postavil osobní obranu, měla problémy i ona."

Podle Nitky se teď mohou prosazovat všechny hráčky rovnoměrně. "Možná, že to bude lepší. Branky můžeme dávat ze všech postů," říká.

Odchodu nejlepší střelkyně Lokomotivy přesto lituje. "Je to škoda, ta zkušenost tam byla. Její branky nám budou chybět. Nedá se ale nic dělat."

Půl roku hájení

Sehrát nově poskládaný tým potrvá podle Nitky půl sezony, pak už bude jeho tým útočit na body. "Sehrávat se vlastně ani moc nepotřebujeme.

Vždyť holky jsou pohromadě už nějakých čtyři nebo pět let." Podle toho, jak se týmy Lokomotivy skládaly - od žákyň až po dorost.

Když teď dostanou mladé hráčky víc prostoru na palubovce, zvyknou si podle Nitky i na první ligu. "Nezkušenost bude na začátku určitě znát. Až se ale trochu otlučou, půjde jejich výkonnost postupně nahoru," myslí si kouč.

Na první ligu svůj nový tým připravoval už na soustředění ve Skalné - na přelomu července a srpna. "Od té doby pořád trénujeme," říká.

V přípravě se Lokomotiva párkrát utkala s týmy ze sousedního Německa, které přijely do Chebu na soustředění. Se zbytkem zátěže pomohly zápasy domácího poháru ve Strakonicích.

Jak na tom nově poskládaný tým ve skutečnosti je, to ale Nitka zjistí až o víkendu. A v úvodním kole první ligy čeká Lokomotivu těžký test. Na palubovce ostravské Poruby. "Že to je kandidát na postup? Uvidíme, co se s tím dá dělat," říká Nitka.

. Heřmánek: Nechtěl jsem to už lámat přes koleno

Pamatují spolu slavné časy chebské házené. Na začátku milénia bojovali o extraligový titul, před pěti lety jim těsně uniklo interligové final four. Ještě před třemi lety byli spolu ve finále první ligy.

Už tenkrát ale neměli na návrat do Interligy peníze. "Lákalo by nás to. Zatím se ale žádný zázrak v podobě lepšího klubového rozpočtu na obzoru nestal," říkal tehdy chebský kouč Josef Heřmánek. Zázrak se nestal ani za další tři roky. I kvůli tomu řekl nakonec Lokomotivě své "sbohem".

"Pořád jsme to tloukli, jak se dalo. Měli jsme málo hráček. Už jsem to nechtěl lámat přes koleno. Řekl jsem, že končím."

Tahle revolta se mohla podle všeho rozhořet už loni. "Nakonec jsme se ale domluvili. Tak to ještě rok fungovalo." Poslední rok. S o to děsivějšími následky. Společně s Heřmánkem totiž z Chebu odešla i podstatná část jeho týmu. "Domluvili jsme se spolu, že půjdeme zpátky pod Luby."

Sám žádnou z hráček nepřemlouval. Přesto šly téměř všechny za ním. Do druhé ligy se už ale přihlásit nestihli. "Už byla rozlosovaná," vysvětluje Heřmánek.

Soutěž by se s novým týmem z Lubů sice losovala snadněji, do osudí by přibyl dvanáctý do páru. "Někdo by pak ale mohl namítat, že jsme předtím nestartovali v žádné soutěži," říká Heřmánek.

Jednu sezonu tak bude muset se svými odpadlíky vydržet bez mistrovských zápasů.

Místo nich plánuje Heřmánek přátelské zápasy v Německu. "Zahrát si tam můžeme prakticky každý týden." Další zátěž obstarají turnaje. A příští rok už znovu do ligy. "Jestli nás tam vezmou," usmívá se kouč.

I kdyby ne. S házenou končit stejně nechce. "Raději tady budeme s holkama takhle dovádět," směje se. K nim si chce kouč postupně nabrat i házenkářský potěr. Aby bylo ještě víc zábavy.