Zkušenost Fridrikasové, Logvinové a Teodorovičové se nakonec prosadila, česká obrana jim však život znepříjemňovala.
"Obě jsou výborné hráčky, ale nejsou zas tak běhavé. Určitě jsme se s nimi utkávaly úspěšněji než ve středu s Korejkami. Myslím, že jsme nesehráli zase tak špatný zápas, ale v rozhodujících momentech nám nepřálo štěstíčko. A navíc si v každém zápase vybereme hluchou desetiminutovku. Čím to je? Možná i fyzičkou."
Simerská vynechala kvůli problémům s kolenem úvodní duel s Uruguayí a i v dalších zápasech bylo patrné, že se bolesti tak úplně nezbavila.
"Mám s tím dlouhodobé trable, takže jsem na takové ćhroumání´už docela zvyklá. Bolí to, ale hrát se s tím dá," tvrdí hráčka, která v létě přestoupila ze Zlína do Olomouce.
Zatímco na loňském evropském šampionátu v Dánsku plnila roli prvního pivota slávistka Petra Válová, v Chorvatsku dostávají šanci obě. "Myslím, že jsme celkem vyrovnané. Já se prosazují spíše bojovností. Vím, že nejsem takový talent od přírody, musím si to vydřít."
Dvojnásob mrzuté bylo z pohledu Jany Simerské zranění Aleny Poláškové v prvním zápase s Uruguayí. "Chybí všem, ale mě opravdu dost. Jsme velice dobře sehrané v obraně."
I když se postupové šance dostaly do oblasti teorie, šampionát pro český tým nekončí. V sobotu nastoupí proti nepříjemné Angole, v neděli zakončí skupinu s ruskými obhájkyněmi titulu. "Budeme bojovat až do konce, stát se může ještě cokoli. I když podle kursů sázkových kancelářích nás doma berou za outsidery..."
Tipsport vypsal na výhru Česka nad Rakouskem kurs 6,6:1. "Máme doma sázkaře, kteří po nás chtějí tipy. Píší nám SMSky a od nich jsme se to dozvěděly. Trochu to zamrzelo, ale co se dá dělat," krčila rameny Jana Simerská.