"Po mnoha letech jsem se vrátil na místa, kde jsem začínal. Cítil jsem takový zvláštní pocit, zároveň jsem se hodně těšil. Jen je škoda, že nás potkala smůla a nevyhráli jsme," konstatoval kráce po finálové jízdě, ve které byl nejrychlejší.
Osmatřicetiletý Brhel strávil v Březolupech jeden a půl roku. V první sezoně se učil základy, ve druhé už jezdil lépe. Pak následoval přesun do Pardubic a později do Prahy, barvy Olympu hájí dodnes.¨
"Pár přátel do hlediště zavítalo, ale byl jsem tady příliš krátkou dobu na to, aby se vytvořily větší vazby," poznamenal a vzápětí se rozhlédl po březolupském stadionu.
"Moc se toho tady nezměnilo. Na dráze jde poznat, že se na ní příliš nejezdí.
Byla hluboká, dělaly se na ní koleje. Na druhou stranu jsem závodil na mnohem horších oválech."
Mistr Evropy z roku 2001 březolupským divákům několikrát ukázal, že závody dvojic umí. Když se spolu s Adrianem Rymlem dostali na první dvě místa, soupeři neměli šanci. Dokonale je zavřeli.
"Byli jsme domluveni, že pohlídám vnitřní lajnu, zatímco Adrian bude jezdit nade mnou. Celkem v pohodě nám to vycházelo," popsal Brhel a zároveň upozornil na největší oříšek závodu dvojic.
Vítězství jednoho plošináře nestačí, bodovat musí oba. Proto v semifinálové rozjížďce brzdil ze všech sil France s Wolffem, aby se Rymel posunul z poslední příčky. Vyšlo to v poslední zatáčce. "Možná to není fér, ale jiný způsob, jak pomoci kolegovi, není," dodal.
V předvečer březolupského šampionátu Brhel bojoval v Praze se světovou špičkou při Grand Prix, přesto neměl s motivací žádné starosti. Jen musel zápolit v únavou. "V Březolupech to byl takový pohodový závod, až na závěrečnou smůlu všechno vycházelo," poznamenal.
