"To je pro mě?" divila se. A bílou hračku hodila divákovi zpátky.
V bouřící atmosféře vypadala zmateně, bylo vidět, že jako benjamínek českého týmu dosud nic podobného nezažila.
"Chtělo se mi brečet, křičet, smát, prostě všechno. Byla to taková směsice pocitů," líčí Kateřina Elhotová, ve dvaceti letech nejmladší medailistka českého šampionátu.
Úplně jinak než zmateně pak vypadala při nočním slavnostním večírku v karlovarském Grandhotelu Pupp. Černé tričko, těsné džíny, tenisky.
S nalíčenou tváří jí to vážně slušelo, když si u stolu pohrávala se sklenkou šampaňského.
"Připsaly jsme si obrovský úspěch, ale čeho jsme vlastně dosáhly, to mi naplno dojde asi až později," říkala. Pražská rodačka začínala s basketbalem v nuselském Sokolu, ale od šestnácti let už patří do kádru USK Praha. Nastupuje hlavně na křídle, parádně ovládá střelbu z tříbodové vzdálenosti.
Na čtyři trojkové pokusy si troufla i ve finále mistrovství světa, trefila se dvakrát a proti Američankám v neděli zapsala dohromady devět bodů.
"Nebylo potřeba se nervovat. K finále bylo nutné přistoupit jako ke každému jinému zápasu. Neměly jsme co ztratit," vykládala Kateřina Elhotová.
Když už se tribuny vyprázdnily, medaile byly rozdané a personál stíral z parket kaluže sektu, zůstávaly mezi fanoušky na ploše dvě poslední české hráčky.
Shodou okolností dvě nejmladší, obě z USK Praha. Vedle Elhotové se bez ustání podepisovala a fotografovala i Tereza Pecková.
Jaký je čeká nejbližší program? "Dostaly jsme na týden volno a pak se musíme hlásit v klubu, začne se trénovat," prozradila Elhotová.
