Po doběhu jste se tvářil tak trochu jako kakabus? Proč?
Ono mi totiž nevyhovuje vstávat v sedm ráno. Zaplaťpánbůh, že to dopadlo, jak to dopadlo. Zůstal jsem radši sedět na startu, protože Olijars v předchozím rozběhu ulil, to mě vystrašilo. Nechápu, proč tak riskoval, zvlášť v rozběhu a on, taková superstar a obhájce titulu. No, holt udělal chybu.
Jinak je všechno v pohodě? Včera jste si stěžoval na pobolívající úpon stehenního svalu?
Já bych vám to stejně nepřiznal, kdyby mě teď bolelo. Mně nic není, ne ne, nic mi není. Maximálně jsem unavený z toho vstávání, protože to mi fakt nedělá dobře. Nohy mám pak úplně rozvláčné a necítím se dobře fyzicky, protože jak se ráno nevyspím, připadám si potom jak pytlík s vodou, bez tonusu, prostě nedobrý pocit. V půl osmé jsem musel být na snídani, v osm jsme jeli na stadion. Na to nejsem zvyklý. Normálně vstávám až v devět.
Nenapadlo vás vstávat poslední dobou dřív, abyste si zvykl?
Vůbec. Ale šel jsem včera spát o půl jedenácté. To je oproti normálu o hodinu a půl dřív. Ono se říká, že před závodem by se nemuselo spát nějak extra moc, tak jsem doufal, že těch osm hodin spánku mi bude stačit. No, nestačilo. Navíc jsem i docela blbě spal, byl jsem vůbec takový nervózní. Strašil mě ten ulitý start, navíc včera foukal docela nepříjemný vítr a nevěděl jsem ani, jak jsou na tom soupeři. Teď vidím, že velmi dobře.
Zítra je semifinále i finále večer, takže se vstáváním už nebude problém...
Jo, to bude v pohodě. Na hodinku si zdřímnu přes den. Taková odpolední siesta hodně udělá, člověka nabije.