"Už jsem nebyl schopen zajistit si náhradní lékařský doprovod, navíc tato paní doktorka dobře věděla, jak mě ve vodě krmit," postěžoval si Blatný. Stravování v době plavby označil za velký handicap. "Tým na to nebyl připraven. Když už jsem třeba málem jektal zuby, podali mi do té chladné vody studený nápoj," přiblížil.
V Praze-Modřanech už vyčerpaný Blatný věděl, že až do Mělníka určitě nedoplave. "Silou vůle jsem to zvládl na kótu čtyřiceti kilometrů, k bývalé Občanské plovárně. Tam jsem skončil," řekl.
Ve vltavské vodě pobyl téměř 15 a čtvrt hodiny, stejně jako při prvním pokusu v roce 2000, a zhubl o čtyři kilogramy. "Teď už jsem v pořádku, jen ještě trochu kulhám," přiblížil svůj zdravotní stav o den později.
Blatný plaval dálkově ve Vltavě již třetí léto. Předloni uplaval rovněž 40 kilometrů, loni 54 a nyní již uvažuje o dalším pokusu o zdolání celé trasy ze Slap až do Mělníka v příštím roce.
Jeho maratony slouží zároveň jako trénink na přeplavání Lamanšského průlivu či Gibraltarské úžiny, na tyto pokusy však zatím nedal dohromady dost peněz.
