Biketrial je malý sport. Hodně malý. Dokonce i kola, na kterých jezdci závodí, jsou tak malá, že je snadno uložíte do kufru menšího osobního auta. Biketrialové závody však bývají velká show a přispívá k tomu i jednadvacetiletý mladík z Blanska Václav Kolář.
O víkendu na brněnském výstavišti sice skončil druhý v závěrečném závodě mistrovství republiky, o šestý titul v řadě už ho to však nepřipravilo.
Letos navíc získal i stříbro z mistrovství světa, zlato mu uniklo těsně.
Málokdo na světě umí tak dobře jako on balancovat na kole, překonávat až třímetrové přírodní i umělé překážky a skákat ze špičky kamene na pár centimetrů širokou kládu bez doteku země.
Neřítíte se prudce z kopce, neděláte salta ve vzduchu jako v jiných cyklistických disciplínách. Je tedy biketrial adrenalinový sport?
Myslím, že je. Pohybujeme se ve výškách, klidně můžeme spadnout z nějakých dvou až tří metrů. Naštěstí z těch pádů ale moc zranění není.
Skáčete na kole do velké výšky a pak naopak zase dolů. Vydrží ten nápor? Neničíte je?
Mně naštěstí vydrží celou sezonu, ale záleží na každém jezdci. Na tom, jak je těžký, jak tlumí dopad. Samozřejmě se třeba stává, že někdo zlomí vidlici a podobně.
Kolik stojí vaše kolo?
Vyjde zhruba na padesát tisíc. Když chcete, aby jeho součástky byly lehčí, ještě si připlatíte. Stojí pak nějakých šedesát tisíc korun. Naštěstí ho mám od sponzora.
Většina moderních sportů jde do čím dál větších extrémů. Platí to i pro biketrial? Stavějí pořadatelé čím dál těžší tratě?
Asi to tak je. Letos na mistrovství světa byly sekce hodně fyzicky náročné. Hlavně byly hodně dlouhé, jezdec si musel všechno dopředu hodně promyslet. Třeba teď v Brně na výstavišti byl závod spíš taková exhibice, skáče se z roviny na rovinu. Na mistrovství světa je to více s rozjezdem, odráží se třeba z něčeho hodně úzkého a zase se na něco jiného úzkého dopadá.
Takže dobrého biketrialistu dělá to, že umí na kole vyskočit do co největší výšky?
Je to tak, ale ne úplně. Když jsem přijel na mistrovství, tak jsem čučel s otevřenou pusou, jak vysoko skáčou někteří jezdci v tréninkové zóně. Ale pak v závodě nevydrželi až na konec sekcí a došly jim síly.
Vy jste porážel dospělé už jako patnáctiletý, je pro vás překonávání biketrialových tratí čím dál snazší?
Už mi přijde, že tak nějak jedu a jde to samo, nic mě nemůže překvapit. Můžu jen udělat hloupou chybu.
