Ani biatlon není výjimkou.
O víkendu jeho sezona odstartovala. A už v prosinci přivítá Světový pohár také Nové Město na Moravě. Tedy areál, kam chtěli v roce 2021 čeští funkcionáři opět přivést i mistrovství světa.
Ale to v září získala Tjumeň.
Rusko, jež má být za rozsáhlé dopingové praktiky trestáno, tak bylo přidělením šampionátu naopak vyznamenáno.
Navíc za podivných okolností.
Během letních her v Riu se sešla Asociace zimních sportů Mezinárodního olympijského výboru a jednomyslně doporučila nepřidělovat vrcholné sportovní akce do Ruska, dokud tato země neprokáže, že má funkční antidopingový systém.
Tuto rezoluci podpořil i prezident biatlonové unie IBU Anders Besseberg. Přesto takřka vzápětí biatlonisté přiřkli Tjumeni šampionát! Ba co víc, před zahájením voleb norský prezident IBU doporučil delegátům kongresu, ať pro Tjumeň hlasují.
Na následnou kritiku ze strany Světové antidopingové agentury (WADA) i řady národních federací reagoval Besseberg kuriózním vysvětlením: Tjumeň přece předložila kandidaturu na mistrovství už předtím, než MOV vyzval, aby Rusko nedostávalo žádné vrcholné akce. Takže je vlastně všechno v pořádku.
Jenže... ono není.
Domnívají se tak i čelní představitelé WADA. Ti vyzvali činovníky IBU, aby své rozhodnutí do 14. ledna 2017 náležitě odůvodnili. Biatlonové unii hrozí, že bude v souvislosti s bojem proti dopingu zařazena na listinu nespolupracujících organizací.
Stěžejním dokumentem, na nějž se nyní čeká, je druhá zpráva nezávislé McLarenovy komise o státem řízeném dopingu v Rusku. Po několika odkladech má být zveřejněna 9. prosince a přinést další důkazy o organizovaném ruském dopingu na hrách v Soči 2014, obzvlášť v biatlonu a běžeckém lyžování. Údajně deset ruských biatlonistů mělo v Soči dopovat.
Pokud to vše bude pravda, zůstane Tjumeň i poté organizátorem šampionátu 2021? Protože ustát takové rozhodnutí by si žádalo už opravdu hroší kůži.
„Jako federace se k tomuto problému neumíme postavit čelem,“ říká prezident Českého biatlonového svazu Jiří Hamza.
Prezident IBU Anders Besseberg má nepopiratelné zásluhy na marketingovém i mediálním vzestupu biatlonu. Podporou Tjumeně však překročil mantinely moci, kterou mu jeho funkce dává.
Zákulisní spekulace, že si Rusové šampionát „koupili“, nejsou pochopitelně doložitelné. Jejich pozice v biatlonovém společenství a hlavně v zemích na východ od Česka je nicméně nadále velmi silná.
Nyní nejde o to, zda by mistrovství namísto Ruska získali Češi, nebo slovinská Pokljuka, další protikandidát. Jde o princip. O vinu a trest. Jestliže byla (a bude) Rusům prokázána dopingová vina, má následovat trest. Nikoliv vyznamenání.
Jistě, pohybovat se složitým předivem podvodů, velkých peněz i nejvyšší sportovní diplomacie je jako snažit se projít zrádnými bažinami k cíli, jenž se skrývá v nedohlednu.
Ovšem volba Tjumeně byla jedním z mnoha chybných úkroků stranou.
Ještě je čas vrátit se na pevnější půdu.
