Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Biatlonistky v létě: za netrefený terč mají Vítková a spol. pět kliků

Veronika Vítková (vpravo) během letní přípravy | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

17 2014
Ženská biatlonová reprezentace se připravuje na soustředění v Novém Městě na Moravě. Nový trenér Zdeněk Vítek, jenž v loňské sezoně skončil závodní kariéru, nás zasvětil do toho, jak vypadá jeden tréninkový den.

Biatlonistky, to jsou docela ranní ptáčata. Před sedmou jsou na nohou. „V celou už máme sraz a holky čeká půlhodinová rozcvička v okolí penzionu, ve kterém jsme ubytovaní. Někdy je to protahování, někdy posilování, jak kdy,“ popisoval ve středu pro MF DNES trenér Zdeněk Vítek.

Fotogalerie

Po návratu jdou české reprezentantky na snídani. Co mají k jídlu? „Nic nestandardního.“ Následuje krátký odpočinek a čtvrt hodiny před devátou se osm biatlonistek přesouvá na střelnici do Vysočina Areny. „Bydlíme v penzionu Vrchovina, takže sem jezdíme na kolečkových lyžích.“

Trénink začíná tzv. sušením. Pro neznalé jde o střílení bez nábojů. „Holky suší dvacet minut na papírové nebo kovové terče. A nejen na stadionu, sušit můžou klidně i na pokoji.“ Což běžně dělají. „Akorát v pokoji zmenšíte terč z 11,5 centimetru na nějaký malinký a sušíte třeba na metr nebo na dva. To je jedno.“

Ale zpět k tomu, jak probíhá tréninkový den. Během úvodní části tréninku je důležité, aby si závodnice zjistily, kde mají seskupení. „Protože každý den fouká jinak.“

První rána je nejdůležitější

Následně se jdou projet a pak přichází velmi důležité cvičení. Členky týmu bývalého biatlonisty Zdeňka Vítka se postaví kousek od rohožky a trénují příjezd, sundání malorážky, nabití a první výstřel.

Proč je to tak důležité? „Protože čas střelby se odvíjí od toho, kdy přijde první rána. Proto to děláme po jedné. Pak už nastupuje rytmus. Ale důležitá je prostě první rána, aby byla co nejrychlejší a samozřejmě také co nejpřesnější.“

Na středečním tréninku to biatlonistky dělaly tak, že si udělaly dvojice, každé duo bylo vedle sebe (pochopitelně jednotlivec na svém stavu). Před startem cvičení trenéři řekli, která čísla začínají, to znamená, když začala lichá, tak odstartovaly reprezentantky na stavech číslo 1, 3, 5, 7. A vše bylo na čas. Čili přijela jedna, sundala si flintu, nabila, vystřelila, zvedla se a plácla si s parťačkou vedle ní...

Jakmile měla dvojice odstřílených všech pět ran, trenér zahlásil čas a takhle mezi sebou dvojice soutěžily, která bude nejrychlejší.

Kdo netrefí, musí klikovat

Střelbu z celého tréninku si pochopitelně trenéři zapisují. Při nástřelu se to nepočítá, ale v každém dalším cviku je za každou netrefenou ránu trest. I když nelze úplně říct, že by se to v případě profesionálek dalo nazvat trest.

„Většinou mají klikování. Jedna netrefená rána je za pět kliků. Stane se, že jich mají třeba i čtrnáct za trénink. Takže dohromady sedmdesát kliků,“ vyprávěl Vítek. „Odvíjí se to od podmínek, za jakých zrovna střílíme. Ale zkrátka chceme, aby byly zodpovědné za každou vystřelenou ránu.“

Každopádně stát nad nimi trenér nemusí. „Jsou poctivé.“ A kdy klikují? „Když je velké teplo, tak třeba až v penzionu na pokoji, ale většinou to probíhá na stadionu.“

Po střílení po jedné ráně přichází na řadu hlavní část. „Dneska to je na nějakých 70 minut, kdy jedou po areálu na kolečkových lyžích, nastupují do maximálky.“ Okruh trval zhruba čtyři minuty, přičemž vždy po příjezdu byla střelba.

Po tomto cvičení se ještě „vyjedou“ a kolem poledne dopolední trénink končí. Po poledni se ženy vrací do penzionu. Pokud je čas, mají ještě částečnou regeneraci. Jinak jdou na oběd.

Následuje polední klid. Okolo čtvrté hodiny další trénink. „Někdy jdeme na kolo, jindy na kolečkové brusle, z toho zase běháme.“

Od šesti do půl sedmé je zase aktivní regenerace, tedy kompenzační cvičení. Každý dělá to, co potřebuje. Někdo masáže, někdo si zacvičí, někdo suší...“ A potom večeře.

Takhle tedy vypadá den biatlonistek. Pro zajímavost: za každý trénink vystřílí přibližně 140 nábojů, na každé soustředění tedy mají s sebou 1 500 nábojů. Zase se to odvíjí od délky. „Pokud je soustředění na tři týdny, tak jich je ještě víc.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze