Na uplynulých šampionátech platilo - ve vytrvalostním závodě to umí. Na mistrovství světa v Koreji 2009 skončila pátá, o dva roky později na šampionátu v ruském Chanty Mansijsku osmá.
Upínat se k němu nechce. "Jediný letošní individuální závod mi příliš nevyšel, že jo," krčí rameny při vzpomínce na 68. místě z Nového Města na Moravě.
Veronika Vítková
Optimismus před šampionátem v Ruhpoldingu jí vlévá předpověď počasí. V Koreji a v Rusku jí životní výsledky neodfoukl ani vichr na střelnici. "A tady taky docela fouká, na střelnici se vítr točí," uvědomuje si.
Nepřízeň počasí ji vždycky vyhecuje. Letošní devátou příčku ve stíhacím závodě Světového poháru v Oslo vybojovala v patnáctistupňovém mrazu, ve vánici v Novém Městě na Moravě finišovala třináctá ve sprintu. "Mně se ve špatném počasí prostě závodí dobře," říká česká biatlonistka.
Vysokohorské soustředění v Ridnaun protrpěla, znavená tréninkovými dávkami si denně dopřála odpolední spánek. "Hodně jsme zapracovali na silové stránce, šli do rychlých tréninků a únava byla znát," přiznává.
Můžu atakovat první patnáctku
Stereotyp rozbil start v závodě na 30 km ve Val Casies. O podobném závodu s trenérem Jindřichem Šikolou přemýšleli. "Náhodou jsme ve sportovním obchodě objevili leták a bylo rozhodnuto."
Zvyklá na maximální závodní zátěž běhu na 15 km zvládla dvojnásobnou porci kilometrů bravurně, laufařský závod vyhrála. "Dostala jsem bedýnku jablek," chlubí se.
Veronika Vítková
Šampionát v Ruhpoldingu je pro ní výzvou, nový systém přípravy s vysokohorským soustředěním před vrcholem sezony testují s trenérem poprvé - zejména kvůli šampionátu, který se uskuteční příští rok v Novém Městě na Moravě.
"Může to vyjít a nemusí, to poznáme hned v úvodním závodě," říká před čtvrtečním závodem smíšených štafet, kterou bude v českém týmu rozbíhat. Kopcovité tratě s těžkými výjezdy by Veronice Vítkové měly vyhovovat. "Jen na střelnici pořád trochu laboruju s položkou vleže. Neztrácím tam čas ve velkým, ale občas chybu udělám."
Dopředu jí požene dvacetitisícový dav německých fanoušků. "Nepovzbuzují jen domácí závodníky, co je strašně příjemné."
Statistikami své úspěšnosti ve vytrvalostních závodech se medailistka z juniorských šampionátů nezabývá. "Letos se ukázalo, že pokud zvládnu střelbu třeba jen s jednou chybou, můžu atakovat první patnáctku," věří ve své schopnosti. Zvlášť když bude v Ruhpoldingu pršet a foukat.
