Důvod? "Nelíbila se mi bolest, kterou člověk musí podstoupit, aby vyhrával," přiznává. "Tak jsem třeba někdy zůstala stát na startu. Ale to jsem dělala míň, protože vždycky přišla mamka a dostala jsem na zadek."
Šéf biatlonového svazu Václav Fiřtík v dobrém rozmaru její slova potvrzuje dalším zážitkem z dětství české biatlonistky. "Živě si vzpomínám na scénku, jak ji jednou rodiče jako malou vzali ven, což se jí nelíbilo. Tak je tloukla hůlkama."
Lež má krátké nohy, řekla biatlonistce v žertu maminka Jakým způsobem reagovalo na úspěšný víkend nejbližší okolí Gabriely Soukalové? |
Soukalová se při těch vzpomínkách směje. Vzápětí s očima sklopenýma do podlahy vypravuje, jak je rodičům vděčná za trpělivost, s níž ji až do letošní sezony trénovali.
"I kdybych na prize money vyhrála nevím jaké peníze, nikdy by to nebylo dost, abych jim všechno splatila."
Od jara trénuje pod vedením reprezentačního kouče Jindřicha Šikoly, po překonané mononukleóze na tréninku v partě s ostatními biatlonistkami výrazně ožila.
A uplynulý víkend Světového poháru v Pokljuce ji vystřelil mezi absolutní biatlonovou elitu: vyhrála sprint, skončila druhá ve stíhacím závodě a třetí v závodě s hromadným startem. V celkovém hodnocení seriálu je druhá.
Ačkoli by si ráda vychutnávala euforické pocity, už před ní stojí další výzvy. A není jich málo...
Vždyť poslední Češkou, která vyhrála Světový pohár, byla v roce 1990 Jiřina Pelcová-Adamičková.
Mistrovství světa se v letošní sezoně uskuteční poprvé v historii na domácí půdě, v Novém Městě na Moravě.
Za čtrnáct měsíců se budou rozdělovat olympijské kovy v Soči.
"Trochu se toho všeho bojím," přiznává pohledná blondýna skromně. "Moc si zase nefandím. Jsem mladá, udržet dlouhodobou výkonnost takhle nahoře bude těžké. Uvidíme."
Na "život nahoře" si totiž ještě úplně nezvykla. Tiskovky, rozhovory, focení v ní budí rozpaky. Volí skromnost. Vždyť ještě v létě, kdy se potýkala s mononukleózou, přemýšlela, zda bude v profesionální kariéře pokračovat. "Bylo to těžké období."
Zdraví si hlídá, ve středu absolvuje další kontrolní testy u doktora Martina Koldovského. "Naštěstí už nejsou tak intenzivní jako před sezonou, spíš se řídím pocity," přiznává.
V Pokljuce byly mimořádné. I soupeřky její výkony na tratích ocenily. "Už to nebylo o míjení se. Občas se zeptaly, co a jak, gratulovaly. Bylo to příjemné."
Startovní čísla už v lese schovávat nemusí.
