Nemáte občas pocit, že tahle sezona je krásným snem, ze kterého se musíte probudit?
No já doufám, že to sen není a že už to ani nebyla náhoda. Když stupně vítězů zopakujete, svědčí to, že jste na tom opravdu dobře. Tentokrát se mi navíc povedlo i to, o co jsem se marně pokoušel v Ostersundu a Pokljuce, zastřílet bezchybně. Jen škoda, že už to dneska nebylo podpořené i běžecky.
Jinak byste předběhl i druhého Garaničeva?
To bych byl blbej závodník, kdybych si na něj nevěřil. V půlce posledního kola jsem ještě věřil, ale pak už na to fyzicky nebylo.
Veronika Vítková říkala, že střelba jí dnes dodávala sílu i do běhu.
Já se v prvním kole cítil běžecky dobře, ale od druhého mi připadalo, že to vysoké tempo držím jen obtížně. Měl jsem toho za ty tři závody ve třech dnech dost.
Vaše střelba vstoje je doslova rychlopalba. Máte už ji v hlavě zcela zautomatizovanou?
O to jsem se snažil několik let. Vždycky jsem střílel rychle, problém byl provést to i v závodě čistě. Dneska mi stojky vyšly super.
Už vás hvězdy přijaly do okruhu největších favoritů?
No, Rusové už si se mnou po závodě povídají. Najednou vás ti lidé daleko víc vnímají. I s Björndalenem vycházím výborně, v Pokljuce mě potěšil gratulací. Na to, jaká je hvězda, je v pohodě.
Co ale udělat, aby tahle forma vydržela ještě měsíc do světového šampionátu v Novém Městě?
Prvním a nejdůležitějším předpokladem je zůstat zdravý. A kromě toho... Já vždycky měl začátky nového roku špatné a teprve pak se zlepšoval. Tak si říkám, že až teď přichází ta doba, kdy se rozjedu. Doufám, že to budu ještě schopný někam posunout.
To už ani moc nejde...
Tak v sobotním sprintu to bylo po běžecké stránce maximum. Ve stíhačce mi zase vyšla střelba. Kdybych to na mistrovství světa skloubil, vidělo by se.
