Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šťastná Landová: Poslední kolo jsem jela v transu. Pak přišla neskutečná úleva

Biatlonistka Jitka Landová v cíli sprintu v Ruhpoldingu. | foto: Český biatlon, Petr Slavík

16 2015
Doposud bylo jejím pohárovým maximem 18. místo, jenže to už neplatí. Jitka Landová obsadila ve sprintu Světového poháru v Ruhpoldingu skvělou desátou příčku! Na střelnici nechybila ani jednou, na trati dosáhla čtrnáctý běžecký čas. Čtyřiadvacetiletá biatlonistka z Jablonce zažila svůj další velký a šťastný den.

Premiérově jste v Top 10 v závodě Světového poháru. Jak si ten den vychutnáváte?
Krásný pocit to je. Obrovská satisfakce za léta, kdy člověk dře. A teď se ta dřina takhle zúročí.

Ve štafetě jste trenérům na střelnici brnkala na nervy, ale tentokrát šlo o úplně jiný příběh.
Jo, to já takhle umím s nima cvičit. Ale když už se sem i naši takovou dálku za mnou drápou a když jsem slyšela máti na trati, jak na mě tím svým hláskem jako konipásek houkla, říkala jsem si: Prostě musím.

A potom jste střílela tak trochu na autopilota, jako při štafetě Eva Puskarčíková?
Jen jsem se snažila dělat všechno jako při tréninku, žádné kopance. Dlouho jsem při stojce čekala na první ránu. Pak už jsem se chytla a nevnímala. Ještě z poslední rány jsem měla vítr. Před ní jsem si pomyslela: Jestli tohle nevyjde, bude tě to hodně mrzet. A ono to klaplo.

Biatlonistka Jitka Landová na trati sprintu v Ruhpoldingu.
Česká biatlonistka Jitka Landová při střelbě vestoje  ve sprintu Světového poháru v Ruhpoldingu.

Hned vás napadlo, že byste mohla jet o první desítku?
Vůbec! Až na trati během posledního kola na mě zakřičeli. Už ani nevím, kdo to křičel první, jela jsem poslední kolo v úplném transu. Vnímala jsem, že na mě ty lidi něco řvou, ale pořádně jsem nevěděla co.

Síly na obtížné trati kvapem ubývaly?
No jéjej. Ubývaly a jak. Dneska jsem si sáhla fakt na dno. Ze sjezdu z kopce na stadion jsem před cílem měla strach, abych sebou někde neflákla, protože se mi už hrozně těžce stálo na nohách.

Načež jste v cílí zvedla oči a uviděla na tabuli: 10. Landová.
Úplně nejdřív se dostavil pocit neskutečné úlevy, že jsem konečně v cíli. Až potom mi došlo, že jsem desátá a že už za mnou moc lidí nestartovalo, takže by to mohlo takhle vydržet.

A vydrželo.
Jo, najednou jsem cítila hrozné štěstí z těch dvou dnů v Ruhpoldingu.

Navíc těmi dvěma dny tu vaše práce nekončí, poprvé v životě jste se kvalifikovala ve Světovém poháru do závodu s hromadným startem.
To je pro mě opravdu obrovskou ctí, že se takového závodu mohu zúčastnit. Hromaďák je pro mě závod snů, nádhera. Ani by mě nenapadlo, že se mi to může takhle poštěstit. Hrozně se těším. Mám ten závod moc ráda. I když jsem ho zatím jela jen jednou v životě, na univerziádě.

Autor:


Témata: Jitka Landová




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze