Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Mladá biatlonistka Tkadlecová: Mým vzorem je Jágr, dře na sobě každý den

Anna Tkadlecová na trati sprintu na mistrovství Evropy juniorů v biatlonu v Novém Městě na Moravě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

7 2017
Anna Tkadlecová závodí za Nové Město na Moravě, takže by se mohlo zdát, že zdejší tratě má dobře najeté. Jenže na jejích výsledcích na evropském šampionátu juniorů, který v neděli v tamní Vysočina Areně skončil, to příliš znát nebylo.

Dvacetiletá biatlonistka si nejlépe vedla při sobotním sprintu, kdy dojela na 36. místě. Naopak jejím nejhorším dnem byl čtvrtek, s nímž je spojená až 60. příčka z vytrvalostního závodu.

„Nedařila se mi tady střelba,“ povzdechla si mladá česká biatlonistka, která v barvách Nového Města závodí už pět let.

V čem konkrétně byla chyba?
Těžko říct. Novoměstská střelnice je docela zrádná a mně tentokrát vůbec nesedla. Ani snad nemůžu říct, že by byl nějaký poryv větru, prostě nevím, co se stalo.

Takže si z toho prvního dne ani nešlo vzít nějaké ponaučení?
To je vždycky stejné – nesmím na střelnici moc přemýšlet. Protože když začnu, tak to dopadne špatně.

Jinými slovy je potřeba přijet, zamířit a bezmyšlenkově pálit?
(usmívá se) Vlastně ano. Dojet, udělat to, co v tréninku, a zase jet dál.

Jak to bylo s vašimi biatlonovými začátky? Měla jste hned jasno, že se chcete věnovat právě tomuto sportu?
To ne, začínala jsem doma v Hlinsku během na lyžích. Pak jsme ale jednou byli právě v Novém Městě a já zahlédla, jak někdo střílí. A zaujalo mě to. Taťka se mě pak zeptal, jestli to nechci zkusit, a já řekla, že ano. On kdysi biatlon taky dělal.

Fotogalerie

Takže jste ke střelbě měla blízko už předtím...
Ano, jezdili jsme s taťkou občas na závody, ale tehdy mi střelba nic neříkala. To přišlo až někdy ve 13 nebo 14 letech.

A pamatujete si ještě, jak vám střelba napoprvé šla?
Vím, že hned na prvních závodech jsem se netrefila ani jednou, ale poslední jsem tehdy nebyla, takže mě to neodradilo. (usmívá se)

Z domova jste do Nového Města odešla už v patnácti letech, nebylo to na mladou dívku moc brzy?
Myslím, že ne. Nelituju toho. Naopak jsem ráda, že jsem se osamostatnila. Dělala jsem tady školu. A teď studuji na Masarykově univerzitě v Brně trenérství.

Takže z vás bude trenérka?
Těžko říct. Ale vím, že by mě určitě bavilo spíš učit lidi, kteří neumí lyžovat, než se věnovat tréninku dětí. To bych asi nedala.

Třeba byste pro ně byla vzorem. Mimochodem, vy sama máte nějaký vzor?
Určitě Gábinu Koukalovou, ale taky například hokejistu Jaromíra Jágra. Pro jeho přístup k tréninku a to, jak na sobě dře každý den.

Jste spíš trémistka, nebo berete závody v klidu?
To je stejné jako s tou mojí střelbou. Někdy mám trému jako hrom, a z toho jsem úplně uvolněná a nějaký start vůbec neřeším. Bohužel jsem zatím nevychytala, kdy to přijde a jak to ovlivnit.

Nějaký recept na stoprocentní odreagování ale určitě máte, nebo ne?
Ráda poslouchám hudbu. Udělám si takový svůj svět. Zapnu si písničky, nandám sluchátka a vypnu okolí. Vyloženě oblíbený hudební žánr nemám, je mi celkem jedno, co poslouchám. Prostě to, na co mám zrovna chuť.

Evropský šampionát v Novém Městě asi nebudete řadit mezi své největší úspěchy, je to tak? Na co tedy zatím nejraději vzpomínáte?
Na loňské mistrovství světa v letním biatlonu v Estonsku. Vyhráli jsme tam s Markétou Davidovou, Ondrou Hoškem a Honzou Burianem smíšenou štafetu.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze