Delegáti kongresu nedali na Mezinárodní olympijský výbor, který po prostudování zprávy Světové antidopingové agentury WADA o systematickém dopingu v Rusku zástupcům sedmi předních světových federací zimních sportů doporučil, aby do této země v nejbližší době nepřidělovali žádné velké šampionáty.
Nové Město na Moravě si tak bude muset na další pořádání nejvýznamnější biatlonové akce, která se ve Vysočina Aréně uskutečnila poprvé v roce 2013, počkat minimálně do roku 2023, neboť v olympijských letech se MS nekoná. Organizátorům nepomohlo ani to, že kandidaturu přijeli do moldavské metropole podpořit úřadující vítězka Světového poháru Gabriela Soukalová, trojnásobný olympijský medailista Ondřej Moravec a šéftrenér reprezentace Ondřej Rybář.
Nové Město se mezi organizátory velkých biatlonových akcí dostalo v roce 2012, kdy poprvé uspořádalo Světový pohár. Následující rok hostilo mistrovství světa, závody SP se pak na Vysočinu vrátily v roce 2015 a uskuteční se tam letos v prosinci.
Vedle Nového Města, které dostalo ve volbách deset hlasů, a Ťumeně, pro niž se vyslovilo 25 delegátů, se o mistrovství světa rok před olympijskými hrami v Pekingu ucházela ještě slovinská Pokljuka (13 hlasů). Anterselva se pro rok 2020 prosadila v konkurenci Oberhofu a Pokljuky.
Sibiřské město Ťumeň se pyšní moderním areálem, v němž letos uspořádalo mistrovství Evropy a v březnu přivítá poprvé závody SP. „Areál mají úchvatný, ale ubytování špatné, to jsou však věci, které mě tolik nepálí. Mně vadí ruský doping. Z toho pohledu si Ťumeň vůbec nezaslouží být zvolená,“ řekl ještě před volbou na oficiálním svazovém webu Moravec s narážkou na vyšetřování aféry ruských sportovců během OH v Soči 2014.
Podle takzvané McLarenovy zprávy docházelo k manipulacím s dopingovými vzorky v zimních sportech nejčastěji právě v biatlonu. WADA zaznamenala deset podezřelých případů.
V roce 2017 uspořádá mistrovství světa rakouský Hochfilzen, poté se konají olympijské hry v Pchjong-čchangu a na rok 2019 se připravují ve švédském Östersundu.
