Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Běžci bojovali o titul na stokilometrové trati: mistr vytrvalec je i mistr houslista

ultramaratonec Jaroslav Bohdal | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

30 2010
Zdolat 100 kilometrů, ještě k tomu během, připadne mnohým jako sci-fi. Čeští extrémní vytrvalci se právě na takové trati utkali v Ostravě o domácí titul. Triumfoval Jaroslav Bohdal z Prahy.

Vrchol domácí soutěžní sezony mají čeští extrémní vytrvalci za sebou. Nejlepší formu při mistrovství republiky v běhu na 100 kilometrů prokázal o víkendu Jaroslav Bohdal z Prahy.

"Do závodu nám vyběhlo sedmnáct účastníků," uvedl Otto Seitl z pořádajícího Maraton klubu Seitl Ostrava. "Ale nepřálo nám počasí, pár jich vzdalo." První odpadlíci začali vzdávat po přibližně čtyřicátém kilometru.

"Někde okolo maratonu přišli první, že končí. Pršelo, byla zima a vítr," vysvětloval Otto Seitl. Naopak vítěz Jaroslav Bohdal, který trať zdolal v čase 8:05:47 hodin, si počasí pochvaloval.

"Po letních vedrech bylo chladnější počasí, tak se mi běželo dobře." Jenže jiní se přesvědčili o tom, jak stokilometrová trať bolí. Jeden z běžců vzdal po osmdesáti kilometrech kvůli bolesti v tříslech. Toho, že měl dres zakrvácený od rozedřených bradavek si nevšímal. "Bradavky se obvykle přelepují, nebo se hodně namažou, aby se nerozedřely," podotkl organizátor Seitl.

"Vzdát nám chtěl i Miroslav Kadlec, který byl po osmdesáti kilometrech na druhém místě. Přinesl nám číslo, že už končí, že nemůže," povídal Seitl. "Jenže jsme ho ukecali. Vyhecovali jsme ho, takže si oblékl tričko, znovu se rozběhl a těch zbývajících dvacet kilometrů dokončil."

Tohle váhání však Kadlece stálo jednu pozici. Do cíle dorazil v čase 8:43:56, druhému Tomáši Ulmanovi stačilo na zdolání sta kilometrů 8 hodin a 26 minut.

Do mistrovského závodu na sto kilometrů odstartovaly i dvě ženy. Jenže Pavlína Procházková až do cíle nevydržela. Zato Vilma Podmelová byla absolutně šestá. Na trati strávila bez pěti minut jedenáct hodin.

"Už je to jenom o únavě," prohodila brněnská vytrvalkyně během občerstvovací zastávky na osmdesátém kilometru.

Ostravský závod republikového mistrovství byl nominačním podnikem na vytrvalecké mistrovství světa, které bude na podzim na Gibraltaru. "Zdá se, že bych měl jet. Záleží na dosaženém času," přemýšlel vítězný Jaroslav Bohdal Když se dozvěděl, že jako vítěz má účast zajištěnou, zaradoval se: "Tak tím pádem jistě pojedu."

Mistr vytrvalec je i mistr houslista

V soupeření extrémních vytrvalců vynikl v sobotu v Ostravě Jaroslav Bohdal. Stal se novým mistrem republiky v běhu na 100 kilometrů. "Dneska mi ten závod sedl," pochvaloval si chvíli poté, co proběhl cílem.

Jak se cítíte?
Je to dobré. Trochu únava je, ale počasí bylo ideální, navzdory tomu, že chvíli pršelo. Jenom na 65. a 85. kilometru jsem měl bolesti v zadní části stehen, ale podařilo se mi to rozhýbat.

Sledoval jste, jak si vedou vaši soupeři?
Samozřejmě. Každého jsem viděl proti sobě, protože trať měla tvar takové smyčky. A chtěl bych všem soupeřům poděkovat, že mě vlastně po celý závod podporovali na trati.

Co říkáte dosaženému času?
Jsem velice spokojen, protože dosavadní osobní rekord byl 8 hodin, 33 minut a pár vteřin k tomu. Teď mám čas 8 hodin, 5 minut a 47 vteřin. Takže jsem si osobák vylepšil, navíc během tří měsíců.

Jak často se dá běhat sto kilometrů?
Moc často ne.Myslím si, že optimální je tak jednou, dvakrát, maximálně třikrát do roka, aby tělo stihlo zregenerovat a nekumulovala se v něm únava.

Jak vypadá příprava na takový závod?
To je silně individuální. Já jsem se připravoval stejně jako na maraton s tím, že jsem byl před čtyřmi týdny osm dní sám na dovolené na Kanárských ostrovech, na ostrově La Palma. Je to nejkopcovitější obydlený ostrov na světě. A v těch kopcích jsem běhal, často s batohem, protože jsem s běžeckými toulkami spojoval poznávání tamní nádherné přírody. Samozřejmě v rezervacích nebývají obchody s vodou, takže jsem si musel vodu tahat v ruksaku. Možná i to zlepšilo moji vytrvalost. K tomu jsem si tam půjčil kolo a jezdil jsem na něm.

Čím se živíte?
Hraju na housle, čtrnáct let jsem členem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Ale běhání je k tomu skvělá kompenzace. V orchestru se hraje vsedě, je to vynucená pozice. Vytrvalostní pohyb je k tomu nejlepší věc. A skvěle to vyčistí hlavu. Povolání muzikanta, které je díky koncertům veřejné, je psychicky velmi náročné. Je to stresová, zodpovědná profese. A běháním si člověk hezky vyčistí hlavu.

(pog)







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze