Borec, který se od dubna, kdy ho hradecký tým angažoval, stal nepřehlédnutelným lídrem družstva, se vrací tam, kam se vyšvihl už před lety. Do své sestavy si ho vybrala stáj nejvyšší profesionální kategorie ProTour, jeho novým zaměstnavatelem bude italský tým Lampre.
"Jednali jsme už v minulém roce," přiznává pětatřicetiletý borec.
Tehdy jste se nedohodli a přijal jste nabídku PSK Whirlpool Author. Co teď rozhodlo o vaší dohodě?
Jednání jsme obnovili díky příchodu sprintera Alessandra Petacchiho. Chceme zkusit sestavit silný mančaft pro závěrečné sprinty a finiše, ve kterých se máme vzájemně podporovat.
Do týmu nejvyšší kategorie se vracíte po několikaleté přestávce, kdy jste to cyklisticky často neměl jednoduché. Věřil jste, že se vrátíte?
Každý musí být optimistický, ale současně se na věci dívat také reálně. Na začátku nikdy nevíte, co ještě všechno přijde na konci. Ale nebojím se říct, že jsem o svémcyklistickém umění nikdy nepochyboval. proto je logické, že člověk věřil i tomu, že se do kategorie Pro Tour může vrátit.
Už jste se stačili pobavit o tom, co vás v příštím roce hlavně čeká?
Úplně podrobně ne, ale myšlenkami už jsem zpátky třeba na závodě Milano - San Remo či na Tour de France, uvidíme.
Pro mnohé bylo překvapením, když jste se v dubnu dohodl s vedením PSK Whirlpool Author. Jaká to pro vás nakonec byla sezona?
Přestože jsem se k týmu opravdu připojil až před dubnovým závodem Okolo Turecka, brzy jsem se s týmem sžil a pak jsme se neustále posunovali dopředu. To byl pro mě výborný pocit a myslím si, že jsme si sezonu opravdu užili a měli z ní radost. Pro mě osobně to byla opravdu cenná zkušenost, bez které bych se navíc asi nemohl vrátit zpět na úplný vrchol. Bez této sezony by pro mě bylo velmi těžké pokračovat na tak vysoké úrovni a ještě jednou si vytvořit tak dobré podmínky pro pravděpodobně poslední dva, tři roky závodění.
V týmu jste se velmi záhy stal vůdčí osobností. Jak se vám v této roli a mezi většinou českými kolegy závodilo?
Určitě dobře, protože čeští jezdci mají velký potenciál a určitě dost talentu. Věřím, že na sebe kluci upozornili, na to jací opravdu jsou, aby v profesionální cyklistice šli dál a hlavně, aby se v ní udrželi. Sám jsem si samozřejmě plno zkušeností odnesl.
Čeho si na svém působení v české druhodivizní stáji nejvíce ceníte?
Asi toho, že se nám podařilo za tak krátkou dobu vytvořit opravdový tým. Možná pak také to, že jsem ze své pozice dokázal ostatní jezdce v týmu motivovat i tím, že jsem byl schopen zabojovat ve chvílích, kdy to nešlo.
I v pětatřiceti letech je na vás stále patrná touha závodit, stále ve vás je radost z cyklistiky?
Na tom se léty zatím nic nemění. Vím, že musím tvrdě dřít, bolí to a přitom musím zas a znovu najít nové síly.
