Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Nechci to vidět! Po hrůze z Wimbledonu přišla pro Mattekovou naděje

26 2017
Z těch záběrů a ze zoufalého křiku hlavní aktérky muselo být těžce, ba zle každému. A především těm, kdo sami při sportu zažili vážnější úraz – milosrdnější bylo se raději nedívat vůbec. Také Bethanie Matteková-Sandsová volí stejnou strategii. Na to, aby si pustila záznam svého šíleného okamžiku z letošního Wimbledonu, jí ještě síly nestačí.

„Prožila jsem to. Vidět to nemusím,“ pronesla americká tenistka pro NY Times.

Této až hororové scéně bohužel před pár týdny v All England Clubu nešlo uniknout.

Deblová parťačka Lucie Šafářové se v 2. kole proti Soraně Cirsteaové z Rumunska bez cizího zavinění skácela na trávu a spustila zoufalý, krev mrazící řev. Její koleno se dostalo do nepřirozené pozice, výsledkem byla vykloubená čéška a přetrhané vazy. Místo toho, aby s Šafářovou v roli světových jedniček vyhlížely další velká grandslamová tažení, musela potetovaná Američanka na operaci.

Rehabilitace bude dlouhá. Ale po hrůzách přišla naděje, takže má být dlouhá – a optimistická.

Bethanie Matteková-Sandsová returnuje v utkání 2. kola na Wimbledonu.

„Dříve jsem na návraty spěchala. Měla jsem strach, že mi něco uteče,“ líčí 32letá tenistka, jejíž zdravotní karta je už notně obsáhlá. „Teď si chci volný čas užít. Připravím si seznam věcí, které jsem vždycky chtěla udělat, ale neměla jsem na to prostor. Ono se to zahojí; když se budu stresovat, nijak věci neurychlím.“

A přidala citát, jenž její situaci vystihuje: „Nikdy nebudete mít pod kontrolou všechny situace, ale můžete mít pod kontrolou svůj vlastní přístup.“

Její bolest odstartovala debaty, zda povrch na wimbledonských kurtech (ne)napomáhá podobným situacím, kombinace kluzkého povrchu a vyšlapaných míst trápila mnohé. Ale jen Mattekovou-Sandsovou zničila. Její bezprostřední plány včetně snu o triumfu ve Fed Cupu shořely na prach; v listopadu do Minsku na finále s Běloruskami zamíří maximálně jako fanynka.

Její operatér David Altchek pro NY Times odhadl, že k návratu je zapotřebí aspoň půlroční rehabilitace a dalších tři až šest měsíců k tomu, aby zase mohla na kurtech bojovat se soupeřkami. Což je ale samo o sobě paradoxně dobrá zpráva: poté, co na wimbledonské trávě volala o pomoc, se Američanka bála, zda tenis vůbec ještě bude někdy reálný. „Tohle rozhodně není zranění, které by jí mělo ukončit kariéru,“ dodal Altchek.

A našel příčinu: spíše než o povrch šlo o tenistčinu konstituci. „Je na své tělo příliš silná,“ uvedl o svalnaté hráčce měřící 168 centimetrů a vážící 66 kilogramů. Silná ale musí být i dál – potřebuje to víc než kdy jindy.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze