Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Můj příběh se zamotával, ale konec byl pohádkový, líčil nadšený Bauer

Český reprezentant v běhu na lyžích Lukáš Bauer se stříbrnou medailí z mistrovství světa v klasickém lyžování ve Falunu. | foto: ČTK

2 2015
Přiznal, že spal asi hodinu. „Zbytek jsem se snažil věnovat oslavě. Ale jak vidíte, nic velkého to nebylo,“ líčil běžec na lyžích Lukáš Bauer po příletu ze švédského Falunu. Skutečně: únava na něm znát nebyla. Smál se a šťastně ukazoval svou nejnovější medaili. Stříbro, které vybojoval v posledním závodě na světovém šampionátu v kariéře.

„Pohádky mám rád. Ta moje se trochu zamotávala, ale konec určitě pohádkový byl,“ líčil 37letý běžec. Leckdo mu už nevěřil, že po všech zdravotních problémech ještě dokáže získat velkou medaili. A přece se mu to v nedělní padesátce povedlo.

Však si ji také patřičně užil. Před startem si říkal: Je to můj poslední závod na velké akci. Poslední velká šance na obrovský výsledek. Musím si to užít!

Když pak dorazil do finiše na druhém místě, patřičně si stříbrné momenty vychutnával. Dlouho jen ležel v cíli. Nechtěl odejít. Dokonce se po vyhlášení ještě jednou vrátil na stupně vítězů. „A říkal jsem si: To je dobré, odsud je dobrý výhled,“ vzpomínal.

STUPNĚ VÍTĚZŮ. Lukáš Bauer (vlevo) si z padesátky ve Falunu odveze světové stříbro, předčil ho jen fenomenální Nor Petter Northug. Třetím v cíli byl Johan Olsson ze Švédska.

STUPNĚ VÍTĚZŮ. Lukáš Bauer (vlevo) si z padesátky ve Falunu odveze světové stříbro, předčil ho jen fenomenální Nor Petter Northug. Třetím v cíli byl Johan Olsson ze Švédska.

Po závodě obcházel ostatní závodníky. Zdravil se nejen s těmi, kteří spolu s ním skončili na stupních vítězů. Podal si ruku s velkou částí běžeckého „pelotonu“. Jako by se s nimi loučil...

„Mám mezi závodníky mraky kamarádů. Už jsem před startem podal ruku Di Centovi, který se přijel rozloučit,“ vyprávěl. „Taky jsem čekal na Martina Bajčičáka, s kterým jsem asi největší kamarád. Domluvili jsme se, že kdo bude první, tak počká na toho druhého a uděláme si cílovou fotku.“

Po závodě začaly na jeho mobilu přistávat gratulace. „Chodilo to od úplně neznámých lidí až po hodně známé a překvapilo mě, kdo všechno má na mě telefon. Bylo to super, byl jsem dojatý,“ líčil.

A těšil se, až se dočká velké oslavy. Na tu zatím ještě nezbyl čas. „Po vyhlášení následovala tradiční honička - tiskovka, dopingová zkouška. Rychle jsme si přiťukli koňakem a pak až po večeři jsme si s klukama sedli a dali pivo. Další oslava určitě ještě přijde,“ sliboval.

Navzdory krásným medailovým zážitkům už nehodlá přehodnotit své rozhodnutí o posledním světovém šampionátu v kariéře. „Na tom se nic nemění. Ale nemůžu vyloučit, že za dva roky tohle prohlášení poruším,“ pousmál se.

Pohádkový konec ještě nemusí být definitivní.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze