Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jizerská padesátka je velký pojem, říká lyžařský matador Bauer

Lukáš Bauer na trati Jizerské padesátky | foto: Team Pioneer Investement-Craft

19 2017
Slavnou Jizerskou padesátku zatím jel jednou. Před čtyřmi lety a hned na ní skončil druhý. Pak Lukáš Bauer o starty přicházel kvůli nepřízni počasí i svému zdraví. Teď se ale 39letý olympijský medailista znovu na slavný závod chystá. Jizerská padesátka startuje v neděli ženskou elitní skupinou v 8.45, o 15 minut později se do stopy vydají i muži.

Právě kvůli němu se lyžař a šéf týmu Pioneer Investments na skok vrátí z finského Vuokatti, kde se už dva týdny chystá na mistrovství světa. Právě to je pro něj vrcholem sezony a právě tam se rozloučí s reprezentační kariérou. „I tak je pro mě Jizerská padesátka důležitý závod, na kterém jsem letos i kvůli jeho 50. výročí nemohl chybět,“ říká Bauer před nedělním startem.

Jaké jsou vaše vzpomínky na onen rok 2013?
Jenom dobré. Skončil jsem při své premiéře druhý a s Andersem Aucklandem (vítězem) jsme tehdy ten závod udělali. Nastoupil jsem na osmém kilometru a roztrhal pole. V dalším ročníku už jsem nestartoval, jednou byla zrušena, další roky mi nepřálo zdraví. Jizerská padesátka je pro mě důležitý závod, protože je to největší závod v Česku. Je to pojem, letos se navíc jede 50. ročník. I z toho, co ve Finsku vidím na Facebooku, by to měl být o něco výjimečnější ročník než ty předchozí. Také proto chceme jako tým uspět.

Jako jeho šéf jste vyhlásil, že chcete vyhrát alespoň jednu z prémií. To je zřejmě cíl pro vás osobně, že?
Ano. Pro mě se Jizerská padesátka skloubí s několika neslučitelnými věcmi. Sedím totiž pořád na dvou židlích - závodím ve Světovém poháru a deset dní po Jizerce mě čeká 15 kilometrů klasicky na mistrovství světa. A ta druhá židle je, že vedu dálkový tým Pioneer Investments, se kterým jsme ve třetí sezoně. Zaměřujeme se na laufy, mezi kterými má Jizerská padesátka své zasloužené a opodstatněné místo. I proto jsem už před zimou zvažoval, jestli se na mistrovství světa připravovat standardně nějakým závodem Světového poháru, protože zrovna tento víkend se jede v estonském Otepää, kde se mi podařilo v historii třikrát vyhrát. Nebo zda jet Jizerskou padesátku.

A vyhrála druhá možnost.
Ano, oba závody jsou pro mě lákavé, ale rozhodl jsem se s ohledem na tým i s ohledem na její 50. výročí pro Jizerskou padesátku. Jenže zároveň musím k tomu závodu přistupovat jinak. Mojí ambicí bohužel nemůže být celkové umístění, proto cílím na zmíněnou prémii. Pro mě má závod jiný podtext než pro závodníky, pro které je to vrchol. Pro mě je to první a zároveň poslední možnost se rozzávodit před mistrovstvím světa. Je to pro mě generálka. Takže už teď vím, že určitě pojedu na namazaných lyžích, klasickým způsobem. A na to rozjetí je adekvátní jet ostře úsek kolem 11 až 15 kilometrů. I proto je mojí ambicí, byť hodně vysokou, prémie na 11. kilometru.

Specialitou všech laufů je, že se profesionálové potkávají v jedné stopě s hobíky. Jak je pro vás v tomto smyslu výjimečná Jizerská padesátka - plná Čechů, kteří najednou závodí s Bauerem?
Lepší by bylo zeptat se hobíků, co s nimi dělá, že mohou stát na startu s Bauerem nebo Standou Řezáčem, což je legenda dálkových běžců. Ale pro mě je ta atmosféra diametrálně odlišná od Světových pohárů, kde závodíme čistě profíci. Tady víme, že za námi startují tisíce hobíků. Je to fajn. Potkávám je, když jdu na trénink, na start. Spousta lidí se chce vyfotit, prohodit pár slov nebo mi jen popřát. A to očekávám, že bude i tady. Ale úplně to nespojuji s Jizerskou padesátkou, zažívám to na spoustě sportovních akcí.

Sám jste zmínil, že vrcholem sezony je pro vás 15 kilometrů klasicky na mistrovství světa v Lahti. Teď ve Finsku i trénujete, tak jak jste spokojen s přípravou?
Pokud vezmu závěrečnou přípravu, ve které mám čtrnáct dní za sebou, tak se povedla. Vše, co jsem si naplánoval, se podařilo splnit. Kvůli nemoci jsem koncem ledna vynechal Marcialongu a na soustředění bylo po rozlyžování znát, že to jde dobrou cestou. Ale uvědomuji si to, že mi hoří čas. Po konci té nemoci mi zbýval měsíc do mistrovství světa, což je velmi krátká doba. A kdyby přišla další komplikace, tak vím, že by byl problém dostat se do nějaké slušné formy, pohody. Celou přípravu jsem tak jel s pocitem, že si musím víc hlídat zdraví, protože další problém by mohl být zásadní. Pro mě je to v této sezoně ten nejhlavnější závod, bude zároveň můj poslední individuální závod v reprezentaci. A doufám, že si svým výkonem jasně řeknu o nominaci do štafety a tam se chci rozloučit se svou reprezentační kariérou. To podtrhuje výjimečnost závodů, proto to mé zaměření směřuje právě k nim.








Hamax SIESTAHamax SIESTA

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze