Pamětníci si jistě vzpomenou. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století v zámořské NBA válel fenomenální pán jménem Kareem Abdul-Jabbar. Pokud jste ho neviděli přímo na palubovce, možná jej znáte z filmu Připoutejte se, prosím!, kde si střihnul miniroličku pilota.
Legendární pivot Los Angeles Lakers nevědomky stvořil něco, co by se dalo pojmenovat jako "Abdul-Jabbarův paradox": s přibývajícím věkem byl čím dál lepší a svůj poslední titul vyhrál ve 41 letech.
Příběh Petry Reisingerové je podobný. Téměř dvoumetrová pivotka ve svých sedmatřiceti za pochodu přepisuje statistiky tuzemského ženského basketbalu a podílí se na spanilé jízdě svého týmu ligou. I díky sokolovské rodačce jsou pražské VŠ čtvrté. A mohlo být ještě lépe, jen kdyby Reisingerové tým v sobotu překvapivě neprohrál se Strakonicemi (61:65).
Reisingerová proti svému bývalému týmu nastřílela 19 bodů (z toho dvakrát vrátila VŠ vedení), přidala důležité asistence i doskoky, "vyfaulovala" se na ní reprezentantka Škrabalová...
Přesto ani ona porážku neodvrátila. Tenhle konec byl vzácný: většinou je to Reisingerová, kdo se na konci utkání raduje.
"Závidím jí: chuť do tréninku i skvělou kondici, kterou žádná z jejích spoluhráček nemá lepší," říká bývalá reprezentantka Markéta Bednářová, jež Reisingerovou v sobotu sledovala přímo v hale na Folimance.
"A její dlouhověkost? Často si z Petry děláme legraci, že by se mohla potkat v jednom týmu se svou třináctiletou dcerou," směje se Bednářová. "Petra ale říká, že nic takového nehrozí," dodává. "Ale nikdo by se tomu nedivil."
