Asi jsem si nemohla přát víc. V létě se mi povedlo porazit Francouzku Tauziatovoou a od té doby se mi dařilo. Uvědomila jsem si, že mám natrénováno a že to jenom musím prodat.
V čem jste se zlepšila nejvíc?
V pohybu, v základních úderech a v tom, že jsem se začala víc tlačit k síti.
Odměnila jste se nějak za vydařený rok?
Ještě ne. Snad něco přinese Ježíšek.
Nejhezčí okamžik?
Chvilky po turnajovém vítězství v Bratislavě.
A nejhorší?
Ten byl ve stejném týdnu. Umřela mi babička.
Jak se připravujete na příští rok?
S tátou trénujeme v Bollettieriho akademii na Floridě. S přestávkami, kdy budeme na turnajích, tam zůstaneme až někdy do dubna. Máme tam pronajatý byt. V Americe jsou skvělé podmínky a hraje se tam nejvíc turnajů. Na vyhlášení Kanárů jsem také přiletěla z Floridy. Na otočku.
Jak funguje tenisový vztah dcera - otec?
Zatím to jde. Někdy bych nejraději vybuchla, ale když se Martina Hingisová dokázala s maminkou dostat na první místo světa, tak to s těmi rodiči asi nebude tak zlé.
Jak vidíte příští rok?
Bude první, kdy musím už obhajovat žebříčkové body. Dosud jsem hrála jenom "nahoru". Teď už budu muset dokázat, co umím. Nebojím se, ale respekt mám.
Zkusíte na turnajích i čtyřhru?
Potřebuju divoké karty, stejně jako letos pro singl. Snad je dostanu. Partnerku ještě nemám.
Kam se těšíte nejvíc?
Do Austrálie, protože tam v lednu začíná sezona, ale hlavně v létě do Wimbledonu, který bych chtěla jednou vyhrát.