Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Baumrtová dřela a pak se neubránila slzám. Medaile jí unikly

Plavkyně Simona Baumrtová | foto: Freedrive

7 2015
Nikdo to neřekl nahlas, ale v její medaili věřili všichni. V medaili čtyřiadvacetileté plavkyně z Chomutova, která má ve sbírce už dvanáct kovů z mistrovství světa a Evropy a jež na předchozích dvou kontinentálních šampionátech v krátkém bazénu zářila. Pokaždé čtyřikrát vystoupila na pódium. Jenže „pětadvacítka“ v izraelské Netanji znakařce Simoně Baumrtové nakloněná nebyla.

V individuálních disciplínách se před ní otevřela zeď nářků.

Na stovce skončila pátá.

Na dvoustovce se v pátek musela spokojit se stejným výsledkem.

A v sobotu na sprinterské padesátce, na níž obhajovala zlato z dánského Herningu, vybojovala šesté místo.

„Jsem spokojená, od ranních rozplaveb je to progres. Udělala jsem si letošňák o šest desetin,“ hodnotila šestou příčku ve finále padesátky, v němž i třetí znakařskou disciplínu ovládla fenomenální Maďarka Katinka Hosszúová.

„Bylo to vyrovnané, mnohem našlapanější než před dvěma lety v Herningu. S časem jsem spokojená. Ale myslím, že kdyby stovka dopadla jinak, nejspíš by dopadl jinak celý můj šampionát,“ připomněla nešťastný čtvrtek, který večer v hotelovém pokoji oplakala.

„Mluvila jsem o tom s tátou, přítelem, psala mi máma, brácha taky. Měla jsem na to, to mě mrzí nejvíc, ale byla jsem hodně nervózní. Kdyby se to povedlo, a byla jsem připravená dobře, mohlo být všechno jinak,“ pravila.

Simona Baumrtová

Ve čtvrtek to nebylo poprvé, kdy jí po závodech vytryskly slzy.

„V Berlíně jsem to obrečela taky. Mrzí to, protože trénujete a dáváte tomu všechno. Je to, jako kdybyste v práci po půlročním snažení dostali padáka,“ připomněla loňské letní mistrovství Evropy v dlouhém bazénu, odkud přivezla dvě pátá místa.

Dvě páté a jedna šestá příčka z Netanji žádnou tragédii nepředstavují, co by za to jiní plavci dali. Chybějící medailový lesk ale k jejímu jménu nesedí.

„Vadí mi, že všichni píšou o tom, že nemám zase medaili, ale je to strašně těžké, mít medaili na mistrovství Evropy nebo světa. To si nikdo neuvědomuje,“ přemítala Baumrtová.

„Všichni chtějí vyhrát a trénují proto, aby byli nejlepší. Najednou já nemám medaili a jako by se zbořil svět. Všichni byli zvyklí, že je vozím, ale hodně medailí byla náhoda, získala jsem je o pár setinek. Když počítám polohové štafety – smíšenou a ženskou, tak tady mám pět finále. Myslím, že to není úplně k zahození,“ dodala.

Za pár dní se v Amsterdamu vrátí do dlouhého bazénu, kde chce k olympijskému limitu na 200 metrů přidat další na poloviční trati.„To je důležitější,“ upozornila.

Před Riem se chce zbavit nervozity a stresů a závodit s nejlepšími. Proto příští rok vyrazí na větší akce do zahraničí. „Potřebuju závodit se špičkou. U nás bych musela s klukama,“ má jasno.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze