"Trať je stejná jako loni, tedy asi nejtěžší varianta, jakou tady lze vybrat," soudí Bauer. Před rokem doběhl pětadvacátý. To ale ve světovém poháru uzavíral sedmou desítku závodníků. Letos patří mezi deset nejlepších běžců světa a trať je navíc připravena pro bruslařskou techniku, která mu v poslední době svědčí lépe.
Bauer doufá, že se příliš nezmění počasí. Lyže dnes testoval hodinu a půl po poledni, tedy v době, kdy bude zítra zhruba v polovině závodu. Na Holmenkollenu je prozatím slunečno, teplota kolem tří stupňů nad nulou. "Sníh je zatím dobrý, snad se moc neoteplí, aby příliš nezměkl," doufá Bauer.
Na rozdíl od některých soupeřů nemá ani před maratonem žádný speciální rituál. "Prostě si dám ráno chleba se šunkou a se sýrem jako vždycky." Dostatek cukrů do těla sice také zřejmě dostane, ale není v tom žádný speciální záměr. "Zrovna ve čtvrtek jsem spořádal celou čokoládu a dneska si taky asi ještě něco dám. Ale to spíš, proto, že jsem prostě na sladké," dodává.
Až při závodě přijde na řadu speciální strava. "Nejméně jednou si dám energetický gel, ale hlavně ho pít rozmíchaný v iontových nápojích. Příjem tekutin bude v tomhle teplém počasí hodně důležitý, tělo by mohlo snadno dehydratovat." Pro případ nejvyšší nouze s sebou Bauer poveze energetickou tabletu. "Vozím ji zabalenou v papíře a svíracím špendlíkem si ji připínám na číslo. Ještě jsem ji ale letos nepotřeboval, je to jen taková poslední záchrana."
I když je padesátka hodně zrádná, Bauer půjde na start sebevědomě. "Rozjedu se nějakým slušným tempem a budu se ho snažit udržet co nejdéle. Podle prvních hlášení buď povolím, nebo zrychlím. Rád bych se taky na trati s někým spojil, to se jede vždycky lépe a mohl bych myslet vysoko," připomíná svoji touhu prosadit se konečně poprvé v životě na stupně vítězů.
Na rozdíl od dřívějších dob se však příliš nedívá na jména, která ve startovní listině figurují až za ním, rád by dojel některého ze soupeřů, kteří se na trať vydají dříve než on. "Od olympiády si věřím, že v bruslení dokážu míchat pořadím sám, takže už spíš přemýšlím, co udělám, když já někoho dojedu. Že by se dotáhl někdo na mě si už ani moc nepřipouštím."
