Po závodech FIS v Muoniu, ve kterých skončil druhý, dostal příjemnou textovku od Slováka Martina Bajčičáka: Bauerovi můžou utrhnout nohu a pořád jede vepředu. "Jenže pak přišly svěťáky a i na Bauerovi se projevil výpadek," přiznává český lyžař.
Na jaře doléčil únavovou zlomeninu paty, začal trénovat a v létě si natrhnul stehenní sval na levé noze - suma sumárum čtyři měsíce přípravy promarodil. Z prvních startů ve Světovém poháru si jako nejlepší výsledek přivezl dvě 13. místa, z Gällivare a Kuusama. "Vzhledem k situaci docela dobrý výsledek," říká.
Jenže vzápětí věčný optimista přiznává: Málo to je, mám mnohem vyšší ambice. "Nemůžu mít jiné než medaili, jak na mistrovství světa, tak na Tour de Ski," dodává otevřeně. "Nakolik to bude reálné, se uvidí."
Momentálně se ve stopě nejvíc pere s klasickou technikou. "Necítím se silný v prudkých kopcích."
A tak se zabývá svým dalším programem. V plánech české běžecké reprezentace na nejbližší týdny stojí: vysokohorské soustředění, buď v Livignu, nebo v St. Caterině. Bauerovi se však cestovatelské vyhlídky příliš nezamlouvají. "Radši bych zůstal doma," přiznává. "Slíbil jsem rodině, že se mnou pojedou na hory. A teď přijdu, že chci zůstat doma?" prohodí žertem.
Ve skutečnosti se řídí vlastními emocemi. Z úplně posledního závodu v Kuusamu je neměl ideální. "Zesílil ve mně pocit, že ta výška není to nejnutnější."
Za standardních podmínek, zdravý, by odjel. "Jenže teď mi chybí rychlostní tréninky, běhání. Výška mi výkonnostně může pomoct tak o pět procent. Ale pokud nejedete v ideální kondici, může i výrazně sebrat," uvažuje.
Tak se na soustředění příliš nehrne. Rozhodnutí udělá až po konzultaci se svým německým trenérem Jankem Neuberem. "Když mi řekne, že je lepší v tomto stavu zůstat doma, přednesl bych to Mírovi Petráskovi," nastiňuje linku rozhodování od osobního k reprezentačnímu kouči.
V případě, že zvolí českou variantu přípravy, trénoval by nejdřív na Božím Daru, pak třeba v Harrachově. "Ale ne, že bych si dával obrovské dávky. Nepotřebuju být lovec kilometrů," vypravuje. Na stehenní sval se vymlouvat nechce: Kdyby mi něco bylo, na startu bych nestál, říká. "Bojuju s časem, abych to do mistrovství světa stihl," uzavře. Z medailových ambicí pro Val di Fiemme nechce slevit ani za nic.
