Sobota: Češi míří do Bělehradu.
Neděle: seznamování se s Kombank Arenou pro 25 tisíc diváků.
Pondělí: boj o Rio začíná.
Olympijská kvalifikace vyšle toho nejlepšího ze šestice adeptů ze Srbska až do Brazílie. A než se vyráželo na cestu, musel izraelský kouč českého výběru Ronen Ginzburg osekat kádr na 12 lidí - a nevzal do něj muže, který stále sní o NBA.
„Těžká volba,“ přiznal Ginzburg, když komentoval, proč v kádru není David Jelínek, syn legendárního kanonýra, letos nejlepší střelec polské ligy a v generálce s Mexikem i nejvíce bodující Čech.
Olympijská kvalifikaceBasketbalisté o Rio V Bělehradu se začíná v pondělí, Češi do hry ve skupině vstoupí v úterý duelem s Lotyši a zakončí ji ve středu proti Japonsku (vždy ve 21.00). První dva postoupí do semifinále, které se hraje ve čtvrtek; druhou skupinu tvoří domácí Srbsko, Portoriko a Angola. Finále, jež určí postupujícího na olympiádu, je na programu v multifunkční Kombank Areně pro 25 tisíc diváků v sobotu od 21.00. |
Proč tedy? Jelínek z jednoho z přípravných turnajů zamířil do zámoří, aby si v Dallasu vydobyl místo v Letní lize a tím podpořil smělý cíl jménem NBA. V reprezentaci chvíli chyběl. A navíc trenér usoudil, že by mu nedal tolik prostoru a času, jak je zvyklý. To Jelínek těžce snášel už loni na mistrovství Evropy, kde si Češi nynější olympijskou šanci vybojovali.
Co to o týmu říká?
Ať už je to rozhodnutí jakékoli, alibistické rozhodně ne. „Třeba mi to někdo pak bude vyčítat, ale to je život trenéra,“ pronesl Ginzburg. Nechtěl mít v kádru někoho, jemuž dostatečně nevěří – a jenž by nemusel na střídačce sršet optimismem.
Od jednotlivce ke kolektivu: chtějí-li Češi dojít k postupu, musí sázet na semknutost, bojovnost, víru.
Týmové motto zní „Rvi se jako lev“ a kouč Ginzburg uvedl: „Někdy jsou velké srdce a vůle vítězit aobětovat se cennější než taktika.“
„Ve finále se může stát cokoli“
Na první poslech to může zní jako klišé, neboť fanoušci napříč sporty vědí, že často zmiňovaná obětavost (alias „srdíčko“) nic nezmůže bez kvality. Ale Češi mají i tu.
Hvězdná dvojice Jan Veselý, Tomáš Satoranský přerůstá evropskou úroveň, a jelikož oba patřili k nejlepším loni na šampionátu, není důvod v jejich um nevěřit nyní. Kapitán Jiří Welsch mocně touží korunovat dílo postupem do Ria. Naturalizovaný Američan Blake Schilb vyhrál Eurocup, druhou nejlepší soutěž kontinentu. Formu mají Hruban či Auda, zkušenosti Benda s Houškou, Pumprla dře v defenzivě.
„Tým je lepší než loni. Dozrál,“ říká slavný křídelník Luboš Bartoň, který se tehdy loučil s reprezentací a nyní bude kamarádům fandit.
Tak tedy: na Bělehrad!
Úterý: Česko - Lotyšsko. Středa: Česko - Japonsko. Čtvrtek: volný den. Pátek: případné semifinále. Sobota: finále.
Takto rychlé všechno bude. I proto skutečně můžou rozhodovat detaily. Lepší spánek, ochota skočit za zdánlivě ztraceným míčem, přijmout či rozdat rány pod košem. „Nebát se a jít do toho po hlavě,“ říká Bartoň.
Co los, další neovlivnitelná proměnná? „Vzhledem k němu musíme mít ambice vyhrát miniskupinu,“ říká Pavel Pumprla, což značí zdolat Lotyše i Japonce. To nebude samozřejmé, ale zároveň ani neřešitelné. Pak by přišel semifinálový sok nejspíš v podobě Portorika, případně Angoly - znovu žádná výhra zadarmo, ale splnitelná mise.
A dál? „Srbové budou těžcí, ale doufám, že se do finále dostaneme. Tam už se může stát cokoli,“ věří Bartoň v bitvu se superfavoritem hnaným tribunami, které by překřičely snad i startující letadlo.
Těžký úkol pro bojovníky. Místo kanonýra se nyní sází na kuráž.
