Deset tisíc fanoušků žluto-modrých barev se vypravilo přímo do Milána, aby své miláčky mohli podporovat při Final Four. Další davy pak zaplnily ulice Tel Avivu. Basketbal, nejspíš nejpopulárnější sport v Izraeli, zažil úžasný víkend - ač nebyli favority, hráči Maccabi Tel Aviv ovládli Euroligu. Real Madrid v dramatickém finále zdolali 98:86 v prodloužení.
"Jestli je našim limitem nebe? Tuhle sezonu jsme se nejen dotkli oblohy, ale rovnou jsme dobyli Měsíc," prohlásil 54letý kouč David Blatt.
Květnatá slova jsou mu vlastní. Uznávaný odborník vystudoval na Princetonu, prestižní univerzitě a součásti "Břečťanové ligy" neboli jedné z elitní amerických vysokých škol, anglickou literaturu a říká: "Dodnes se k mým oblíbeným knihám často obracím, když chci něco předávat hráčům."
David Blatt, kouč basketbalistů Maccabi Tel Aviv, ve vítězném finále Euroligy.
Pozoruhodný Blattův životní příběh skvěle popsal izraelský list Haaretz.
Kouč, který ruskou reprezentaci dovedl na olympiádě v Londýně k bronzovým medailím, zde vypráví svou cestu - kluka z Bostonu, který střídal sporty od basketbalu přes americký fotbal i hokej, studenta Princetonu, basketbalisty, trenéra...
"Už jako dítě jsem věřil, že je můj osud určený. A zároveň jsem se cítil jako někdo, kdo dosáhne na všechna svá přání, pokud se bude snažit," řekl Blatt pro Haaretz.
Poutavě o tom hovoří: "Jako studentu literatury, jenž si ze všeho nejvíc oblíbil Homérovu Iliadu a v ní Achilla, mi přišlo jen přirozené, že jsem svou sportovní kariéru zakončil přetržením Achillovy šlachy. Tedy že se má metaforická smrt váže na osud mého oblíbeného hrdiny."
Zlomem byl pro Blatta konec 80. let 20. století, kdy se rozhodl svůj život pevněji svázat s Izraelem. Začal zde hrát profesionálně basketbal, absolvoval povinnou službu v armádě, naučit se pořádně hebrejštinu a zvykal si na rozdíly proti USA.
David BlattNarozen 22. května 1959 v Bostonu. Bývalý basketbalista, nyní špičkový trenér. Jako kouč Ruska se stal mistrem Evropy 2007, na hrách v Londýně s ním tým získal bronz. Vítěz Euroligy 2014. |
"Když se v Americe někoho zeptáte, kolik je hodin, řekne vám to, vy poděkujete a on opáčí, že nemáte zač. Když se někoho takto zeptáte v Izraeli, zareaguje: Vy nemáte své hodinky?" přibližuje Blatt ve stylu židovských anekdot. Aby však bylo jasno, Izrael miluje, oceňuje vřelost tamních lidí.
"Přitom jsem nikdy nepřemýšlel o tom, že bych tu žil," vzpomíná s odstupem let. Nalomila jej zkušenost s prací v kibucu, kterou absolvoval v roce 1979. "Vstávat a pracovat na sklizni bavlny bylo trochu únavné, musel jsem mít budíček na čtyři ráno. Ale když jsem to změnil na továrnu na džusy, mohl jsem spát až do šesti."
V nevšedním životě se skrývají i jeho sportovní úspěchy. Takto je charakterizují hráči či funkcionáři Maccabi Tel Aviv.
Australské křídlo Joe Ingles: "Velká část úspěchu by měla být přisuzována jemu. Vyzařuje sebevědomí, které vás nutí pro něj hrát. Umí z hráčů dostat to nejlepší."
Rozehrávač Yogev Ohayon: "Zaslouží si to víc než kdokoli jiný. Do haly přijíždí jako první a odjíždí jako poslední. Pracuje tvrději než kdokoli jiný v Maccabi."
Asistent Guy Goodes: "Je perfekcionista. Prakticky nepotřebuje odpočinek, žije basketbalem 24 hodin denně. Žije a dýchá pro tým. Umí napravovat chyby i vylepšovat kladné stránky. Proto se jeho kariéra pořád posouvá dopředu."
Blatt se po zlatém víkendu v Izraeli stává ještě populárnějším, dokonce Haaretz píše o úvahách, zda nebude následovat legendu basketbalu Tala Brodyho a nevstoupí tak jako on do politiky.
"Politika? Ne. Ale buď v příštím životě, nebo aspoň v příštím zaměstnání by mě bavila diplomacie," říká Blatt, jehož rodina má evidentní dar pro učení se cizích řečí - jedna z jeho sester jich plynně zvládá šest, druhá je prý na čtyřech.
Tyrese Rice (nahoře) slaví se spoluhráči z Maccabi Tel Aviv vítězství v Eurolize.
Místo změny oboru spíš Blatt vyhlíží jiné sny. "Rád bych zkusil trénovat v NBA, působit v zemi, kde jsem vyrostl a která mě tak moc ovlivnila," přemítá a nachází i další, ještě osobnější cíl: "Mému synovi je 16, hraje na rozehrávce a je fantastický talent, mnohem lepší než já. Trénovat ho a pak skončit kariéru, to by bylo stylové."
Než na to dojde, bude chtít s Maccabi Tel Aviv rozepisovat další sportovní "knihy". Pro milovníka literatury je ostatně basketbal ideální prostředkem: "Mí hráči jsou moderními gladiátory a svými skutky vyprávějí velké příběhy dneška."
