Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kondoluje také Obama. Zemřel slavný kouč a „druhý otec“ Michaela Jordana

Michael Jordan i takto ocenil velikost Deana Smithe, klíčového kouče své kariéry. | foto: Reuters

10 2015
Když někdo miluje basketbal a žil v Chicagu, musel mít logicky rád muže, který mezi elitu tohoto sportu nasměroval legendárního Michaela Jordana. „Za to mu budeme navždy vděční,“ prohlásil jeden takový fanoušek – a shodou okolností také americký prezident Barack Obama. I nejmocnější muž planety vzdává hold jednomu z nejslavnějších koučů v dějinách basketbalu. Dean Smith, úspěšný univerzitní trenér i laureát americké Prezidentské medaile svobody, zemřel v Chapel Hill v Severní Karolíně v 83 letech.

„Především nám ukázal, že basketbal umí říct nejen to, jak vysoko vyskočíte, ale kým opravdu jste,“ uvedl Obama. „Přes 96 procent jeho hráčů dokončilo vysokou školu. Pomohl boji za lidská práva, když do týmu získal prvního černošského univerzitního sportovce v Severní Karolíně. A také nám v závěru života ukázal, jak důstojně a statečně bojovat se zákeřnou nemocí.“

Z evropského pohledu jde mimo jiné znovu o potvrzení výjimečnosti univerzitního basketbalu pro Spojené státy; v něm Smith strávil většinu své kariéry a vychovával hráče pro NBA i pro úspěšný civilní život. Mezitím si „odskočil“ k americké reprezentaci a na olympiádě v Montrealu 1976 s ní vyhrál zlato.

A o čtyři roky později se mu povedl kousek, který přepsal basketbalové dějiny – právě Dean Smith totiž nastartoval jízdu Michaela Jordana mezi nejlepší sportovce všech dob.

„Drahý Michaeli,“ začíná dopis z 12. srpna 1980, jímž definitivně přesvědčil Jordana, aby si za vysokou školu vybral tu v Severní Karolíně. „Myslíme si, že jste výjimečný mladý muž, nejen sportovně, ale i ve studijních výsledcích. Užil jsem si naše setkání a doufám, že od příštího léta budu vaším koučem.“

Tak se stalo. A Jordan, génius basketbalových palubovek, nikdy nezapomněl. „Nikdo kromě mých rodičů na mě neměl větší vliv. Byl nejen mým trenérem, ale také učitelem, mentorem a mým druhým otcem,“ uvedl Jordan. „Při učení basketbalu mě zároveň učil o životě.“

Smith měnil konkrétní lidi i celý svůj sport. Díky jeho strategiím pro ofenzivu byly americké univerzitní soutěže po vzoru NBA nuceny zavést časový limit pro střelbu. Dnes již běžný jev, že střelci oceňují ty, kteří jim pozici připraví dobrou asistencí, pochází rovněž od Smithe, na tým vždy kladl důraz. To vše stihl za 44 let trenérské praxe.

Je krutou ironií, že jej ve stáří postihlo onemocnění ničící paměť – Smith proslul tím, že si pamatoval všechny své hráče a studenty i jejich partnerky a později děti; od Jordana po posledního „neznámého“. I za to si od Obamy vysloužil Prezidentskou medaili svobody, vůbec nejvyšší civilní vyznamenání, jakého se může Američanovi dostat.

A také proto existuje snímek, jak Michael Jordan trenéra v již pokročilém věku přátelsky objímá a líbá jej na jeho šedivé vlasy. Byla to dojemná pocta Smithově mysli, jež udělala z basketbalu lepší sport.



Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze