Mladá, úspěšná, pohledná - Kateřina Elhotová je stále častěji vídanou basketbalovou tváří, však si ji letos do své Všechopárty pozval i Karel Šíp.
Byť je jí teprve 26 let, má už za sebou start na olympiádě v Londýně, stříbro ze světového šampionátu a pochopitelně také triumf v Eurolize, který loni slavila se spoluhráčkami z USK. A za vše přijde po sezoně odměna: jako sedmá Češka by si Elhotová měla vyzkoušet WNBA, a to rovnou v dresu obhájkyň titulu.
Ovšem teď je tu aktuální cíl - obhájit v Istanbulu zlato z Euroligy. Začíná se v pátek, kdy hráčky USK od 16 hodin vyzvou ruského giganta z Jekatěrinburgu. Ten tým, který před rokem ve své hale Královka tak slavně zdolaly ve finále. „Musíme do toho jít jako loni,“ říkala Elhotová v rozhovoru před odletem do Turecka.
Ožívají vzpomínky na zlaté pražské Final Four 2015?
Prostředí bude jiné a v Istanbulu asi hodně specifické kvůli současné situaci. Jsem zvědavá na bezpečnostní podmínky, snad neovlivní celkovou atmosféru. Jinak se moc těším. Jekatěrinburg je na úvod hodně složitý soupeř, ale věřím, že se s tím dokážeme kvalitně poprat.
Jste obhájkyně titulu, činí to z vás i favoritky?
Tohle je zrádné. Se soupeřem, který nás čeká v prvním duelu, si nemůže být žádný tým jistý. Naopak je lepší jít do toho s určitým respektem, ne s nosem nahoru. Tedy tak jako loni. Věříme, že proti Jekatěrinburgu umíme zahrát. A ony z nás mají určitě už taky respekt.
USK je ve Final Four podruhé za sebou. Má tento tým na to, aby se mezi absolutní evropskou elitou kontinentu držel dlouhodobě?
Těžko říct, ve hře je spousta faktorů. Jestli bude dál pohromadě kádr: kdo se udrží, kdo nebude chtít zůstat. Jestli zůstane trenérka (Natália Hejková), která má na úspěších obrovskou zásluhu. Ale samozřejmě bych byla jenom ráda. Je to velká zpráva pro basketbalový svět, že je o Praze slyšet.
Účast na olympiádě, druhé místo z mistrovství světa, vítězství ve Final Four... To všechno už jste zažila. Umíte tyto úspěchy seřadit?
Srovnává se to hrozně těžko. Výhra ve finále Euroligy výhra je nejvíc v evropském měřítku. Stříbro na mistrovství světa je zase výjimečné z pohledu délky turnaje. Devět zápasů už je o něčem jiném: potřebujete mít formu v průběhu celého šampionátu, jinak nedojdete tak daleko. Každého úspěchu si cením. Člověka posouvá dál a nasbírá díky tomu potřebné zkušenosti.
Ty se vám budou hodně hodit v WNBA, kam míříte po sezoně. Máte už čas myslet na angažmá v celku Minnesota Lynx?
Zatím to nechávám před sebou; plně se soustředím na příští dny.
Přesto se s dovolením zeptám: jak moc se na Ameriku těšíte?
Ještě nikdy jsem v USA nebyla. Budí to ve mně určitě respekt. Půjde o krok do neznáma, vím, že mentalita je tam jiná, určité obavy jsou. Ale celkově převažuje vzrušení a nadšení z toho, co se může stát. Těším se na objevování, na města i na přírodu. Snad bude čas.
Minnesota miluje hlavně hokej...
Vím, že je tam populární. Lindsey Whalenová (bývalá spoluhráčka z USK, nyní opora Lynx) s ním dokonce začínala. Bude zážitek se zajít kouknout.
... ale úspěšné jsou i basketbalistky. Však tým Lynx loni slavil titul.
To je hrozně pěkné. Velká motivace. Ale co se stalo loni, nemusí být teď znovu. Bude záležet hlavně na mých výkonech, jak se prosadím.
Kvůli WNBA, kde nastoupíte jako teprve sedmá Češka, vás čeká léto bez pauzy. Usnadnil vám to fakt, že reprezentace nebude hrát na olympiádě?Uvidíme, jak se s tím moje tělo popere: většinu let to bylo tak, že skončila sezona, měla jsem krátké volno - a pak hned do nároďáku. Teď bezprostřední pauza nebude absolutně žádná, ale přestávkou na olympiádu se to snad rozprostře. Doufám, že to nebude tak náročné, i když na druhou stranu se hrají až tři zápasy v týdnu, lítá se a do toho časové posuny... Utkání začínají v deset ráno i v půl páté odpoledne. Adaptovat se na to mi přijde až jako nadpřirozený um.
Je WNBA ideální cesta, jak si zpestřit kariéru, aniž byste musela definitivně odcházet z USK?
Určitě: teoreticky tam budu pár měsíců a může jít o jisté odreagování. Ale že bych takhle vyloženě přemýšlela, to ne; mám podepsáno ještě na rok.
A chtěla byste si vůbec vyzkoušet jiný klub Evropy? Adresa USK se - nejen kvůli loňské Eurolize - jeví stále atraktivněji, ne?
Já tu potřebu necítím. Abych byla upřímná, od svých začátku s basketbalem jsem cítila, že bych chtěla zkusit i něco jiného - ať už kvůli osamostatnění se nebo abych se naučila jazyky, poznala jinou kulturu, jinou mentalitu. Ale čím jsem starší, tím to vidím trochu jinak.