iBASKET: Zápas s USK byl velice rychlý, hrálo se s plným nasazením, nebyl jste na konci už trochu unaven?
VYORAL: "V závěru jsem už vždy dost mimo, ale vždy v sobě ještě najdu těch 20 - 30 % skrytých rezerv a snažím se je ze sebe vydat. Basket je můj život. V situaci kdy máme mnoho zraněných hráčů, prostě tolik hrát musím."
iBASKET: Cítíte že na vás kouč Ježdík více spoléhá? Spoluhráč Starosta o vás řekl, že ostatní na hřišti jakoby trochu trénujete a když se vyskytne nějaká kritická situace tak že to umíte "postavit".
VYORAL: "Tím, že přeci jenom už v koncovkách zápasů tolik nemůžu, se v zápasech snažím spíše o finální přihrávky než o to abych se prosazoval sám, na to opravdu již nestačím."
iBASKET: Kde berete motivaci utkávat se s mladíky?
VYORAL: Ještě nikdy jsem nevyhrál ligu, i když jsem hrál třikrát ve finále. Věřil jsem, že bychom mohli uspět s touto sestavou konečně v letošní sezoně. Ale potom přišla zranění a oslabení kádru, přesto jsme dokázali porazit všechny soupeře. USK byli dnes poslední.
iBASKET: Máte úlevy v tréninku?
VYORAL: Ano, protože vedle basketu ještě pracuji.
iBASKET: Do ligy jste vstoupil roku 1980. Jak se za těch dvacet let nejvyšší soutěž změnila?
VYORAL: Vůbec se to nedá srovnat. Dnešní basket je mnohem fyzicky náročnější. Některé zápasy jsou přehecované, trenéři nutí své svěřence aby hráli tvrdě. USK byli dnes taky hodně ostří, ale například Petr Treml ne. Nikdy by tak nehrál, protože to stejně jako já nemá v krvi. V osmdesátých letech se hrál techničtější a pohlednější basket.
iBASKET: Jak dlouho byste chtěl ještě hrát?
VYORAL: Už loni jsem říkal že skončím. Toto je snad můj poslední ročník. Na druhou stranu mladí kluci ze Sparty chtějí jít hrát a studovat do Spojených států, takže se možná objevím na Letné na výpomoc i v další sezoně. Teď se tím, ale nezabývám.
