V jeho Sobůlkách, obci u jihomoravského Kyjova, žije 900 obyvatel. Mají tu dva obchody. A 60 sokolů. I ti bydlí na statku u Bártů.
„Běžně jich mívám třicet, ale na jaře se vylíhli mladí. Ti zase půjdou pryč,“ vysvětluje Bártův tatínek. Jde o jeden z největších českých chovů sokolů. „Nejvíc je dodáváme do Emirátů a Kuvajtu.“
Kvůli péči o sokoly jezdili Bártovi na dovolenou maximálně tak na Vysočinu. Ale Jan Bárta se brání označení, že sokolníkem je i on. „Jen jsem je někdy krmil, když byl táta zrovna pryč.“
Zato se o elitním světovém cyklistovi dočtete, že jeho koníčkem se stalo zahrádkaření.
To bylo tak. Před olympiádou v Londýně 2012 vyplňoval doma dotazník, kde byla i kolonka Hobby. „Nic mě nenapadalo. Až jsem se podíval z okna ven, uviděl naši zahrádku a napsal zahrádkaření.“
Ovšem pozor, práce na zahrádce ho vážně baví, už od dob, kdy na ní pomáhal mamince. A když se nyní s partnerkou Šárkou odstěhoval na periferii Brna, zřídila mu Šárka malou zahrádku i tam, aby v městském ruchu našel kousek své vsi.
„Mám tam ředkvičky, mrkev, petržel, hrášek, rajčata. Koukám, jak to roste, a je to příjemný relax.“
V roce 2007 chtěl končit
Zpět do Sobůlek. Odtud léta vyrážel na tréninkové jízdy na Chřiby nebo do Ždánického lesa. „Kopce jsou zde spíš kratší, takové prudké stěny, žádné serpentiny.“ Ale rozhodně tu trénuje raději než v Belgii, kde jednu sezonu na přání týmu NetApp musel bydlet.
„U nás není počasí tak upršené,“ porovnává. „Máme tady hodně sluníčka a snad i čistší vzduch, ačkoliv okolo Hodonína je průmyslu docela dost.“
Minulý víkend při mistrovství republiky v Kyjově vedla trať závodu sto metrů od domu Bártových. Že svému nejslavnějšímu občanovi drží palce celé Sobůlky, dokazovaly sloupy u silnice. Na každém druhém visela jeho fotografie s nápisem „Fandíme Honzovi“, zatímco nad silnicí vlál velký transparent „Honza je naše jednička“.
Právě odtud, z malých Sobůlek, dojel Jan Bárta až na Tour.
„V roce 2007 jsem vážně přemýšlel, že s cyklistikou skončím,“ vzpomíná. „V roce 2008 jsem začal studovat. A ani ne deset let poté vyrážím už potřetí na Tour. Je to pro mě tak trochu nepředstavitelné.“
Ve stáji tlačí dopředu Němce
Mimochodem, na Masarykovu univerzitu, obor regenerace a výživa, se tehdy dostal na odvolání. Při přijímacích zkouškách měl sice mimořádně vysoký výsledný percentil 96 procent, jenže paradoxně neuspěl při talentových zkouškách, protože s plaváním a gymnastikou si prostě netykal.
Vysokou školu dokončili všichni tři jeho sourozenci. Dvě sestry pracují jako architektka a učitelka, bratr je záchranářem. A univerzitu dostudoval i on sám. Přestože mnozí cyklističtí profesionálové se o totéž pokoušeli marně.
„S kolem ta studia moc dohromady nejdou,“ vrací se do let, kdy večer po závodech ležel nad skripty. Na státnice se učil při etapách Critéria Dauphiné.
„Naštěstí jsem měl už dva a půl roku odstudováno, když jsem přišel do velké cyklistiky.“ Tam mu otevřela dveře smlouva s německým týmem NetApp, pozdější Borou.
Zůstal své druhodivizní stáji, která od příští sezony míří mezi absolutní elitu, věrný sedm let. Nyní v jejích barvách vyjede na Tour poprvé v roli otce.
Vzpomínáte? Loni vyhrál Zdeněk Štybar v Le Havru etapu krátce poté, co se mu narodil syn Lewis.
Bárta drží doma na pohovce v náručí dvouměsíčního syna Tomáše a celý září. Zdeněk Mlynář, bývalý cyklokrosař, jej ponouká: „Po prvním děcku mají vždycky všichni nejlepší formu, tak se ukaž.“
Na tom, aby červencová forma byla výstavní, pracovala celá rodina. „Už jsem Honzovi na motorce dělala při tréninku i vodiče,“ pochlubí se partnerka Šárka.
„Až mě překvapilo, jak jí to šlo,“ ocení její úsilí.
A když pro změnu potřeboval nalepit galusku na časovkářský speciál, obrátil se na mechaniky z cykloobchodu, kde vládne Šárčin otec.
Jaro neměl Bárta ideální. Opakovaně byl nachlazený, nemohl se srovnat. Ale s blížící se Tour se cítil čím dál líp. Důkazem bylo červnové 3. místo Kolem Slovinska.
Šéfům týmu Bora odtud poslal vzkaz: Počítejte se mnou.
Ve stáji nemá v poslední době jakožto Čech pozici jednoduchou. „Tlačí teď hodně dopředu Němce. Už na prvním týmovém setkání nám řekli: Musíme dát najevo, že jsme německý tým. Proto přidali i německou trikoloru na dres. S tím nic neudělám.“
31 let? Já su ještě mladý
Proto je otázka, nakolik volnou ruku tentokrát ve Francii dostane. Loni Bárta dokončil Tour coby nejlepší jezdec Bory na 25. místě. Přitom lídrem měl být Němec Nerz, který během závodu vzdal.
„Předtím jsme na Nerze několikrát čekali, i při týmové časovce,“ vypráví. „Tak jen doufám, že letos nebudu muset někoho v posledním týdnu tlačit do kopce.“
Letos byli lídry Bory pro celkové pořadí určeni mladý Konrad a loňský německý šampion Buchmann. „Ale Honza zase bude jediný, kdo to přežije až do konce, uvidíte,“ zasměje se Šárka.
Jan Bárta, velký dříč i zarputilý bojovník, vhodný pro každý únik a špičkový časovkář. Takovou vizitku si v minulosti vydobyl. Letos jsou v itineráři Tour časovky dvě, nejprve rovinatá, v Alpách pak horská.
„Přiznej se, žes ještě jejich profily ani neviděl,“ říká mu Šárka.
„Náhodou viděl.“
„Opravdu jen náhodou, co?“
Dříve měl vždy větší šance v časovkách rovinatých. „Letos bych ani tu horskou nemusel jet špatně,“ věří. „Ve Slovinsku vedla druhá půlka časovky do kopce a já byl šestý. A to jsem ještě neměl ideální výměnu kola.“
‚Právě na závodě Kolem Slovinska mu týmový parťák Andreas Schillinger říkal: „Tak jsem si spočítal, že jsem tady v pelotonu desátý nejstarší.“
Jedenatřicetiletý Bárta je o pouhý rok mladší. O konci kariéry však rozhodně nepřemýšlí. „Já si říkám, že su ještě mladý.“
Jen toho cestování má občas plné zuby. Třeba loni do Kanady, kde ležel i v srpnu u silnic sníh. „Potom jsem byl z přesunu úplně k. o. Nejhorší je, když se na závodě totálně zničíte a vzápětí letíte dlouho domů. Tělo si vůbec neodpočine.“
Zato na loňské Tour jako by si vychutnával i trápení v kopcích. „Že je dlouhá a těžká, to k Tour patří. Až poslední dva dny v horách jsem už trpěl nadoraz. Tak snad si ji letos užiju stejně jako loni – a udělám na ní nějaký výsledek.“
Šárka mu zatím bude posílat fotky a videa jejich miminka.