"Bude to impuls pro něj, pro mé svěřence i pro mě. Trenér se taky učí," tvrdí pětačtyřicetiletý Jan Železný.
Skupina Pitkamäkiho přivítala
Jako aktivní oštěpař absolvoval Jan Železný soustředění s Stevem Backleym nebo Sergejem Makarovem, dlouholetými soupeři. Od oštěpařů odlišných parametrů si "vykousl" to nejužitečnější a nabíral motivaci. Podobný systém dopřeje svým svěřencům.
Trojice Vítězslav Veselý, Petr Frydrych a Jakub Vadlejch přijala novou výzvu pozitivně. "Kdybych viděl, že se kluci necítí, nešel bych do toho. Ale můžou se hodně naučit. Tero je borec, který umí házet opravdu daleko," říká Železný.
Jan Železný a FinovéS oštěpaři ze země tisíci jezer sváděl Jan Železný v minulosti velké bitvy. |
Spolupráci domluvili v Tegu. Fin se na něj obrátil po devátém místě na světovém šampionátu. Nabídek z ciziny už měl český oštěpařský fenomén nespočet, ale nevzal žádnou. U Pitkamäkiho nezaváhal. "Vždycky jsem v něm viděl hvězdu a předpovídal mu velkou budoucnost," vysvětluje.
V Ósace 2007 se Pitkamäki stal mistrem světa, na olympiádě v Pekingu dosáhl na bronz. Před šesti lety poslal oštěp do vzdálenosti 91,53 m, ale poslední čtyři sezony pro něj zůstává devadesátimetrová hranice zakletá. "Rychlostně a silově to všechno v sobě má, ale ta obrovská energie není ukočírovaná. Oštěp potřebuje uvolněnost a načasování," popisuje Železný.
Uspěje-li, půjde na ryby
Finskou oštěpařskou školu, která vychovala mistry světa i olympijské vítěze, maximálně uznává. "Jejich tradice je výjimečná, mám k nim obrovský respekt," tvrdí nejlepší oštěpař historie.
V sektorech se s Pitkamäkim potkali několikrát v závěru Železného kariéry, když se mladý Fin s klučičím výrazem v obličeji dral na vrchol. Lidsky si pozoruměli, i jejich oštěpařské styly jsou podobné. "Byl jsem rád, že se po mne objevil někdo s rotačním stylem, který je mi blízký, a že tam nebudou jenom siloví oštěpaři."
Železného oštěpařská parta: 5 Čechů a Fin |
Detaily vzájemné spolupráce ještě doladí. Jasné však je, že se Pitkamäki bude nadále dlouhodobě připravovat se svým trenérem Hannuem Kangasem. Ale na jaře pojede s Čechy na dlouhodobé soustředění do Jihoafrické republiky. "To by pro něj mohl být impuls. Nechci jej přeorientovávat, on to v sobě má. Jen teď asi trochu tápe a hledá, co by mu mohlo pomoct," říká Železný.
O motivaci mluvit nemusí. "Vidím před sebou skvělého oštěpaře, tak mu chci pomoct. A stejně on může pomoct naší skupině," je přesvědčený Železný. V žertu prohodí. "Finové jsou národ, co nezapomíná. Takže kdyby se nám spolupráce povedla, kdo ví, možná bych si k nim zajel na ryby..."