Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ecce Homo je speciální i svazující, říká automobilový závodník Janík

9 2016
Už 111 let se jezdí Ecce Homo, automobilové závody do vrchu ve Šternberku. A rok ve znamení tří jedniček přinesl štěstí domácímu závodníkovi Václavu Janíkovi. S prototypem Norma M20FC skončil za italskou trojicí Merli, Paride, Faggioli a Švýcarem Volluzem na pátém místě jako nejlepší z Čechů.

„Být v takové konkurenci je super výsledek,“ rozplýval se Václav Janík a cenil si i úspěšných výsledků dalších čtyř vozů Nutrend Racing Teamu.

Plánoval jste útočit na první pětku?
Tušili jsme, že zrychlíme, protože auto už máme rok, takže jsem na něj víc zvyklý než loni, a víme, co jsme na něm udělali. Mysleli jsme, že když všechno půjde podle plánu, mohli bychom se na podobný čas dostat. Jsme rádi, na druhou stranu z toho neděláme senzaci, protože je to přece jenom páté místo a špička nám pořád hodně ujíždí.

Váš cíl jsou stupně vítězů?
Kvůli tomu to děláme. Ale Simone Faggioli a Christian Merli jsou tovární jezdci a člověk jim těžko bude stačit, protože techniku, kterou mají, my nikdy nezískáme. Ale třetí místa v této konkurenci jsou hodně blízko.

Co vám k nim zatím chybí?
Rychlost. Po závodě jsme analyzovali mezičasy a rychlostní průměry a v některých úsecích jsme byli až dvanáctí v maximální rychlosti. Také si musíme ještě víc zvyknout na auto, protože většina našich konkurentů s těmito auty jezdí čtvrtý pátý rok a my začínáme druhý. Přešli jsme z formule na úplně jiné auto, takže se ho učíme nastavovat.

Ve Šternberku jste doma, je to pro vás zvláštní závod?
Sezonu vždycky rozdělujeme na závody před Ecce Homo, pak je Ecce Homo a závody po Ecce Homo. Je to pro mě speciální událost, protože dílny máme ve Šternberku, takže nás tu lidé znají, máme tu spoustu fanoušků a byl tu za námi obrovský fanklub. To je svazující, člověk nechce udělat chybu, a zajet hezký výsledek. Také je to speciální i tím, že v našem týmu jela i čtyři další auta, o která jsme se museli postarat. Jsme vždycky rádi, že závod vůbec dojedeme, protože když přijdou problémy, tak pravidelně na nejdůležitějším závodě. Letos se nám naštěstí vyhnuly, a když byly, tak jen minimální, takže se nám závod povedl. Závodit doma má výhody i nevýhody, spíš bych ale řekl, že výhody převažují.

Letos pro vás jednoznačně převládají pozitivní dojmy. Cítil jste radost i od lidí?
Když jede člověk nahoru, tak nevnímá, co se děje. Ale při svozu techniky dolů to bylo úžasné. Lidé fandili a bylo vidět, že nás tlačí dopředu a chtějí výsledek. Devadesát devět procent lidí u tratě nám to přálo.

Jak velkou roli hraje, že na trati znáte každý metr?
Na každé trati je důležité ji detailně poznat. A každá se v pátek před závody mění, dávají se pneumatiky a předělávají se svodidla, takže orientační body v zatáčkách, které máte určené na brždění, se mění. Takže i když znám Ecce Homo nazpaměť, tak si ho musím v pátek několikrát projet osobním autem, abych věděl, co se změnilo, a nebyl z něčeho překvapený. Na druhou stranu se všichni závodníci snaží znát každou trať úplně stejně, ať je to doma, nebo někde v Itálii. Znalost domácí trati je ale určitě větší než kdekoliv jinde a možná si to ani neuvědomujeme. Člověk ví, kde je jaká prohlubeň a díra. To je určitě výhoda.

Letos jste ji dokázal využít i k vylepšení osobního rekordu na 2:54,61.
Posunuli jsme ho o pět vteřin, což je hodně. Rozebrali jsme ještě telemetrii a zjistili jsme, že kdyby se mi ze dvou jízd podařilo udělat jednu ideální, zrychlili bychom ještě o další dvě vteřiny. Nějaké chybičky tam tedy byly, aspoň máme co vylepšovat. Je dobře, že víme, kde zrychlit. Už teď se těším na příští rok.

Proč jste před rokem rozhodl vyměnit formuli Lola B02/50 za prototyp Norma?
Formule nemají takový přítlak, takže s těmito placatými auty se dá jet rychleji. Jinak je ve formuli podobný motor, ale rozdíl je v přítlaku a aerodynamice, to je důvod, proč všichni k prototypům přecházejí.

Závod Ecce Homo je součástí seriálu mistrovství Evropy, kde ale jinak nestartujete a raději jezdíte FIA International Hill Climb Cup. Proč?
Ne že bychom závody mistrovství Evropy nechtěli jet, ale od Autoklubu ČR jsme dostali reprezentaci na seriál FIA Cup, takže ho bereme jako naši prioritu. K tomu letos objíždíme ještě polovinu okruhových závodů v rámci mistrovství republiky, kde startujeme s dvoulitrovou Normou. Skloubit všechno dohromady není jednoduché, protože některé závody se i kryjí. Evropa by nás lákala, ale je to hodně náročné finančně i časově a systém bodování není z mého pohledu úplně spravedlivý. Nás ani naše partnery to tam moc neláká.

V čem je bodování špatné?
Je pět kategorií od cestovních vozů přes placky po formule, body se všem počítají dohromady a z pěti kategorií je jeden mistr Evropy. Takže teoreticky můžete v seriálu mistrovství Evropy automobilů do vrchu vyhrát všechny závody, jeden dojedete druhý a mistrem Evropy bude někdo, kdo jezdí o patnáct vteřin pomaleji. Jako by ze seriálu mistrovství světa motocyklů vyhlásili dohromady jednoho vítěze ze tříd MotoGP, Moto2 a Moto3. To je nespravedlivé.

Jaké cíle v sezoně máte?
Momentálně vedeme FIA Cup a naše priorita je usilovat o celkové vítězství. K tomu chceme co nejlepší výsledek na okruzích a pak jsou tu i individuální závody, jako je právě Ecce Homo, kde máme možnost se porovnat s evropskou špičkou. Ukazuje nám to, že kdybychom Evropu jeli, tak bychom ostudu neudělali. Uvidíme, co bude příští rok. Letos jsme nabídku jet Evropu měli, ale rozhodli jsme se zůstat.

Šternberskou trať vybrala Mezinárodní automobilová federace (FIA) jako dějiště pro podzimní Závod mistrů. Uvidí vás fanoušci na prestižní akci nejlepších evropských jezdců?
Moc bych o to stál, ale člověk se tam musí nominovat výsledky. Máme velkou šanci a budeme dělat všechno, abychom jeli. Ještě to nevíme jistě, ale z takových sedmdesáti procent by se nám to mohlo povést.

Témata: Vrchy, Haas




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze