Už je to tradice, před velkou akcí letí z národního mistrovství ruských atletů v Čeboksarech do světa zprávy o skvělých a občas těžko uvěřitelných výkonech. Letošní léto není výjimkou, jenže zvěst o comebacku Lebeděvové připomíná na první pohled spíš zázrak.
Medaile Taťjany Lebeděvové* 21. července 1976 Olympijské hry Mistrovství světa Halové mistrovství světa Mistrovství Evropy Halové mistrovství Evropy Osobní rekordy |
Jedna z nejlepších horizontálních skokanek historie ještě v roce 2009 na mistrovství světa v Berlíně získala stříbro v dálce, ale to už její rozbité tělo hodně protestovalo. Měla problémy s achillovkami, kyčlemi, absolvovala několik operací, její starší dcera Anastasija si zvykla, že vidí mámu častěji s berlemi než bez nich.
Každý další skok ji ničil víc a víc, bolest byla jejím každodenním druhem. "Můžu si vybrat, buď zvolím bolest a mám šanci něčeho dosáhnout, nebo nezískám nic," vysvětlovala nezdolná skokanská obojživelnice, která jako jedna z mála na špičkové úrovni kombinovala dálku a trojskok.
Dál to však nešlo. Lebeděvová se v letech 2010 a 2011 atletickým sektorům vyhýbala a narodila se jí druhá dcera Aleksandra. Ruská divoška, která v roce 2006 brala milion dolarů za celkový triumf ve Zlaté lize a proslula třeba extravagantními účesy, ale své životní tempo v žádném případě nezvolnila.
Vrhla se na univerzitní studium mezinárodních vztahů, vedla jednu z komisí Mezinárodního olympijského výboru, stala se viceprezidentkou Ruského atletického svazu. Věnuje se charitě, je členkou několika nadací a vstoupila i do politiky - ve Volgogradu byla zvolena do regionální Dumy.
Letos ohlásila sportovní návrat, který však dosud budil spíš rozpaky. V hale i v letní sezoně se zúčastnila několika závodů, třeba i Diamantové ligy v Dauhá, ale bývalým veleskokům se nepřiblížila. I její vystoupení v kvalifikaci v Čeboksarech nepředznamenalo finálovou explozi, ani nepřelétla čtrnáct metrů. "Začala jsem opatrně," vysvětlovala potom.
A v souboji o ruský titul šokovala. V první sérii dolétla na 14,54 metrů, každým dalším pokusem tuhle hranici bombardovala, pátým trojskokem se dokonce zlepšila na vítězných 14,68, což ji posunulo na sedmé místo letošních světových tabulek na dohled dosavadních hvězd sezony.
Lebeděvová se přitom opět pošťuchovala se starou kamarádkou - bolestí. Soužilo ji pochroumané koleno a musela skákat s bandáží. Trenér ji varoval, že může být ještě hůř, jenže v někdejší šampionce znovu ožila šelma hladová po medailích. "Chvilku jsem poseděla, zkusila, jestli to noha vydrží a pokračovala," citoval Lebeděvovou server Ruské atletické federace.
Navíc jí chyběla i závodní zkušenost, v sektoru se těžko srovnávala. "Připadala jsem si jak začátečník," ušklíbla se. "Takže když vezmu tohle všechno v úvahu, můžu se ještě zlepšit," vyslala před olympijským závodem varování soupeřkám atletická veteránka, kterou další den čekalo zasedání volgogradské Dumy.
Pojede ale nakonec do Londýna? Bude bojovat trojskokanské zlato, které v její zářivé sbírce chybí? Lebeděvová zatím nechává svůj čtvrtý olympijský start otevřený. "Teď uvidím, jak se noha bude chovat. V zásadě to není nic vážného, jen trocha nepohodlí," mávla rukou. Jako by ji zdravotní trable mohly zastavit. "Když všechno půjde dobře, další prohlášení vydám 20. července v Monaku," dodala. Olympijské hry začínají o týden později.
tisknout 
