Potíže stejného rázu se ozvaly už na jihu "černého kontinentu", vytčené cíle se jí ovšem podařilo splnit s přehledem. "Po tréninkové stránce jsem spokojená, podařilo se mi odskákat tolik, kolik jsem potřebovala," podotkla svěřenkyně trenéra Boleslava Patery. O kvalitních podmínkách není třeba hovořit, vždyť v Potchefstroomu se připravovalo, či připravuje, spousta českých atletů včetně Železného, Dvořáka či Šebrleho.
Nádavkem přidala Hamáčková s velkým předstihem limit pro účast na MS v Edmontonu, přestože avizovala, že se v JAR žádných závodů nezúčastní. Ve svém úvodním letošním vystoupení zdolala 420 cm, při druhém startu v Pietersburgu, kde se ďábelsky rychlou, byť větrnou, dvoustovkou blýskl sprinter Zachoval, skočila potřebných 440 cm. "Přitom jsem před závodem kvůli zdravotním potížím vůbec nespala a do sektoru nastoupila úplně vysílená. Navíc jsem měla zkrácený rozběh. Zase se ukázalo, že když dojdou fyzické síly, musí se sáhnout do technických zásob, což rozhodně není na škodu," pochvalovala si Pavla Hamáčková, která se právě o své technice nevyjadřuje vždy zrovna lichotivě.
V letošní halové sezoně zuří v ženském tyčkařském sektoru nevyhlášená válka. Na americkém kontinentě mění týden co týden světové rekordní listiny Stacey Dragilaová (poslední zápis 466 cm), na druhé straně Atlantiku bombarduje prakticky v každém klání (a dvakrát úspěšně) evropské maximum Ruska Feofanovová (464 cm). A na záda jí ještě dýchají krajanky Běljakovová či Isinbajevová. "Nic nečekaného," podotkla lakonicky Hamáčková. "Tyhle holky nabíhají na laťku stejně rychle jako průměrní tyčkaři, jenž skáčí pět deset. A i ženám už se nyní občas podaří kvalitně skloubit rychlost s technikou, takže třeba evropský rekord Feofanové, který skočila v neděli v Dortmundu, opravdu nebyl nijak výjimečný. Důležité je, abych udržela s tímhle vývojem krok, zatím ještě naštěstí není moje ztráta na nejlepší tak velká."
Rozhodující bitvu halové sezony svedou tyčkařky na březnovém světovém šampionátu v Lisabonu, kde Pavla Hamáčková nechce chybět. Šibeniční limit, který se kryje s hodnotou jejího osobního rekordu (445), má naštěstí splněný už z loňska. "V portugalské metropoli budou dvě nejcennější medaile viset hodně vysoko," věští atletka Dukly Praha. "Ale na bronz bude podle mě stačit standardní výkon, takže by nemusel být zapovězený ani mě. Z konkurence žádný přehnaný respekt nemám, ostatní závodnice sice skáčou dobře, ale jejich forma je nevyrovnaná, takžer se může stát opravdu všechno," míní Hamáčková.
V nejbližších dnech ji čeká náročný dvoustart - v pátek 16. února mítink v německém Halle a hned o den později halové mistrovství republiky v Praze. "Sama nevím, co mě ve Stromovce potká. Danča Bártová šampionát vynechává a o formě ostatních českých závodnic nemám moc zpráv. Možná budu skákat prakticky sama, což není zrovna ideální, ale třeba se Katka Baďurová nebo Lucka Palasová kousnou a povede se jim výkon kolem 420 centimetrů, na který určitě mají. Třeba to bude zajímavé," dodala Pavla Hamáčková, která bude obhajovat titul české šampionky z předchozích dvou let.
