Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jsem halový typ, říká Maslák a žertuje: Bral bych v hale i olympiádu

Na evropském halovém šampionátu bral loni Pavel Maslák zlato. Co letos na MS? | foto:  Michal Růžička, MAFRA

26 2016
Jestli někdo z českých atletů má mít ambice bojovat na západě USA o světovou medaili, je to právě on. Pavel Maslák se loni v Praze stal halovým mistrem Evropy a nyní cílí na šampionát světový, ten bude za tři týdny hostit Portland. „Chtěl bych placku, to je jasná věc,“ říká Maslák. Jak by ne, vždyť se k Pacifiku vydá jako obhájce zlata.

Jakmile se sprinteři utkávají pod střechou, nastává čas Pavla Masláka. Halové mistrovství Evropy 2013 a 2015 a mezi nimi halové mistrovství světa 2014, tak zní jeho aktuální „zlatý hattrick“ na čtyřstovce.

Přesně za tři týdny se jej pokusí prodloužit velmi daleko od vlasti: v pátek 18. března bude mít Maslák v plánu rozběh na světovém šampionátu v americkém Portlandu. Zatímco třeba šampionka Zuzana Hejnová v olympijském roce halový vrchol vynechává, 25letý Maslák se těší. V USA by měl být esem české výpravy.

Mimochodem, čtvrtku v hale letos běžel dvakrát - a dvakrát vyhrál.

Nezvažoval jste, že byste Portland v nabitém roce také vypustil?
Přemýšleli jsem nad tím na začátku přípravy, ale s trenérem jsme si řekli, že by byla škoda nejet obhajovat. A hlavně mi hala sedí, jsem halový typ. Já bych klidně v hale bral i olympiádu.

Co si pod pojmem „halový typ“ představit?
Třeba atleti z Karibiku halu moc neumějí. Jednak ji ve svých zemích nemají - a taky jsou větší (Maslák měří 176 centimetrů). Třeba letos se mnou na mítinku v Glasgowě běžel Jamajčan Rusheen McDonald. V rozbězích letního světového šampionátu se mnou měl čas 43,93, teď běžel za 49. To je rozdíl.

Vaše drobnější figura vám tedy dává výhodu?
Možná je to i tím. Taky hala vyhovuje mému běžeckému stylu.

Český titul? Maslák poběží v Ostravě jen dvoustovku

Na halovém mistrovství světa jej čeká obhajoba na čtyřstovce, na víkendovém domácím šampionátu však Maslák vyběhne jen na poloviční trať. „Dám si dvoukilo a pak trénink,“ říká a těší se do nové ostravské haly: „Byl jsem v ní úplně první. Byli na mě tak hodní, že mě do ní pustili a dal jsem si tam nějaké rovinky. Hala je krásná.“

Jedete tedy do prostředí, které vám svědčí, navíc jako obhájce zlata. Můžete mít jiný cíl než medaili?
No, chtěl bych placku, to je jasná věc. Uvidíme, jak se to bude v Portlandu vyvíjet. Pokud bude finále, budu spokojený. A medaile bude lepší.

Jsou pro vás úspěchy pod střechou i impulzem i do letní sezony? Může tohle pomoci třeba i směrem k Riu?
Úspěch povzbudí, zvlášt když člověk zaběhne dobrý čas; to vás kopne dopředu. Pokud se v hale dobře začne, těží se z ní i v létě.

Získáváte touhle cestou i větší respekt od rivalů?
To asi úplně ne; hala a venek je přece jenom něco jiného. Ostatní ale už registrují, jaké mám časy a něco o mně ví.

Byť halu máte v oblibě, letos to těžko bude vrchol sezony, že?
To se určitě nedá srovnávat. Sice jsem halový typ, ale léto je prostě důležitější, lepší. Zvlášť když je olympiáda.

Cílíte přípravu už směrem k Riu, máte její plán?
Mám: uvažovali jsme, že bych letěl z Portlandu rovnou do Afriky na další soustředění, ale musel bych tahat hodně věcí. Takže se vrátím domu, budu mít volnější týden a pak přeletím do JAR, kde budu přes měsíc.

Loni vás brzdila zranění, je v olympijském roce situace lepší?
Mám natrénováno víc. Loni jsem kvůli bolavému stehnu neudělal všechno, co jsem potřeboval; občas jsme něco vypustili, abych se znovu nezranil. Teď mám kvalitnější tréninky, ale příprava znovu nebyla úplně bez problémů.

Co vás trápí?
Zase menší svalový problém, přitahovač na druhé noze. Udělal jsme si to v Africe, týden s tím trénoval - a až pak jsme to zjistili. Dostal jsem pak odpočinkový režim, mezitím se to zahojilo. Pak už jsem trénoval normálně.

Z halového vrcholu chcete medaili. Jaké jsou plány pro Rio?
Na olympiádě bych chtěl udělat finále, to je jediný cíl. Určitě chci lepší výsledek než v Londýně - jen tedy ne 9. místo, to by byla smůla, kdyby mi mělo finále takhle těsně uniknout (na poslední olympiádě byl Maslák 12., vypadl v semifinále). Když nejsem zraněný, je to každým rokem lepší a lepší. Jen se musím víc hlídat.

Dáváte na sebe větší pozor?
Snažím se. Jsem už takový, že do všeho chodím naplno: i když mi přijde, že je to v pohodě, musím se brzdit.





Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze