Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dvacet dní jsem kvůli zádům neházel. Ale formu jsem měl, říká Veselý

Vítězslav Veselý ve finále oštěpařů skončil osmý. | foto: AP

26 2015
Peking (Od našeho zpravodaje) - V Moskvě před dvěma lety překonal vleklé zdravotní problémy a slavil titul mistra světa. Ani v Pekingu, jak až po závodě přiznal, nebyl zcela zdravý. Ale tentokrát Vítězslav Veselý na medaili nedohodil. Pokus o obhajobu pro něj skončil osmým místem.

Bylo to na velmi dlouhé hody mimořádné finále, že?
Dalo se čekat, že to bude dneska velice kvalitní soutěž. I když nemyslel jsem si, že se bude házet až tak daleko. Yego tu byl ve výborné formě.

A vy?
Já jsem byl taky v dobré formě. Cítil jsem se dobře, i před kvalifikací. Ale nevím, co se stalo... Když jsem se rozběhl rychleji, už jsem se neorientoval. Po prvním pokusu jako bych najel na nějaký program, všechno jsem doskakoval do pádu, což je u mě známka toho, že se bojím přešlapu. A už se to vezlo. Všechny hody jsem skončil na držce a nechytil jsem ani jeden. Ideální by bylo neskákat do dopadu, ale jakmile jsem se rozběhl, tak se to se mnou vezlo a doskočil jsem.

Mohl být na vině rychlý povrch?
Nestíhal jsem to, neměl jsem tak dobrý kotník. Mohl jsem zvolit taktiku, že bych neběžel tak rychle. V rozhazování jsem si dal tady na stadionu jenom jeden pokus, ale v rozhazování jsem měl pocit, že je to dobré. Jenže když jsem se rozběhl rychleji, byly tam jiné polohy na těle a už se to se mnou vezlo.

Už ve třetí sérii jste se musel zachraňovat, abyste vůbec postoupil do užšího finále. Jak vám v tu chvíli bylo?
Viděl jsem, že musím něco hodit, abych dostal další tři šance hodit dál. Ale nešel jsem na ten pokus s tím, že by to byl nějaký zajišťovák. Říkal jsem si, že mi to třeba uletí. Určitě to byly nervy, to víte, že jo. Jenže nakonec to bylo jedno, protože další tři šance jsem stejně nevyužil.

V zákulisí se potichu hovořilo o tom, že vás bolí záda, ale že jste o tom nechtěl mluvit.
Jo, bolely mě, ale ve formě jsem přesto byl - a neprodal jsem, co jsem mohl.

Údajně jste měsíc a půl v tréninku neházel.
To ne, to jsou jen šumy. Pravdou je, že jsem neházel delší dobu. Dvacet dní. První házení jsem si pak zkusil na rozcvičováku před kvalifikací. Ale byl jsem na tom fyzicky dobře, klidně jsem mohl hodit osobák. Jen se to nesrovnalo.

Šlo o svalový problém?
Mám tam dráždění, které vzniká při házení. Zase mám prášky v sobě.

Na ploše jste občas působil poněkud odevzdaně.
Já jsem se snažil o první pokusy, ty udělají vstup do závodu a od toho se odvíjí všechno. Hodil jsem je blbě, zachraňoval jsem se a byl jsem rozhozený. Když vám to jde, tak chodíte a mluvíte s ostatními, je to v pohodě. Snažil jsem se změnit ten program v hlavě, abych to nedoskakoval, abych to přerušil, abych běžel jinak, ale nepovedlo se.

Komunikoval jste s trenérem. O čem?
Radil mi, že to mám udržet na špičkách a zkusit to rozběhnout jinak.

Yego hodil takřka 93 metrů. Co si v takovou chvíli ti ostatní řeknou
Rahmana to odrovnalo, měl naději na vítězství. Ale ostatní takový hod spíš donutí jít víc na hranu, zkouší pak házet jinak. Já jsem se soustředil na sebe, nic to se mnou neudělalo a úplně mě to ani nepřekvapilo. Viděl jsem, jakou měl Yego formu.

Když jste se ani šestým pokusem k medailím neposunul, co jste cítil?
Nic. Prázdno. Neměl jsem emoce, že by se mi chtělo brečet.

A teď? S odstupem času?
Teď už nic nevybojuju. Prostě to tak dopadlo, musím to tak vzít a za rok bude v Riu další šance.

Dokážete se nyní namotivovat na finále Diamantové ligy, kterou můžete vyhrát?
Je to poslední závod v sezoně, takže si ho musím užít, a jít do něj s tím, abych z něj vytěžil co nejvíc. Bude to nový závod, zase začíná nanovo. Mně to tady v Pekingu neposlalo do kolen, já pořád mám formu. To je prostě oštěp, můžete leccos zkazit. Fyzicky jsem na tom pořád skvěle, ale přesto jsem tady skončil pět metrů pod osobákem.

Autor:






Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze