Čerstvý evropský šampion Pavel Maslák má zvyk: na bok si nechává vytetovat souřadnice míst, jež jsou klíčová pro jeho kariéru – zlatá Praha samozřejmě nemůže chybět. „Ale nechám to až na podzim, po Pekingu. Buď udělám jednu, nebo rovnou dvě,“ prohlásil.
A upřímně: pokud by skutečně zaměstnal tatéry dvojnásobně, byla by to vážně událost. Evropské čtyřstovce – v hale i venku – Maslák dominuje. Světové měření je něco jiného a šampionát v Pekingu bude patřit v neolympijském roce k nejsledovanějším sportovním akcím vůbec.
„Kdyby se podařila jakákoli placka, tak super. Tam to bude docela o hodně těžší než tady,“ ví Maslák, že z Ameriky dorazí silná konkurence. „Chybí mi medaile z olympiády nebo mistrovství světa. Rozhodně ty dvě, co visí ze všech nejvýš.“
Maslákův osobní rekord je 44,79. I ten by však na olympiádě v Londýně stačil „jen“ na dělené čtvrté místo, na posledním světovém šampionátu v Moskvě na pátou příčku (tak tehdy Maslák i skončil).
Peking, to bude jiná liga
Tady je seznam pražských medailistů. Favorit Maslák. Po úžasné koncovce zlatý Jakub Holuša na 1 500 metrů. Senzační stříbrný dálkař Juška, vydřené bronzy vícebojařky Klučinové, koulaře Prášila a štafety.
Juškovi by k světové medaili musel pomoci ještě větší „zázrak“, než když si v Praze zlepšil osobní maximum o 17 cm. Klučinová a Prášil mohou patřit do širšího okruhu spolufavoritů, ale nikoli mezi hlavní adepty. Holuša rovněž přiznává: „Peking, to bude něco úplně jiného.“ I u něj je africká konkurence tak jako u Masláka nemilosrdná, o „čtvrtkařské“ štafetě ani nemluvě, její naděje na světový kov je mizivá.
To Maslák k němu může mít teoreticky nejblíže. „Šance je vždycky, třeba soupeři nepřijedou připravení,“ zadoufá, ale obratem dodá: „Bojím se, že to tak nebude.“
Jeho kouč je optimističtější. „Už před pátým místem z Moskvy jsem říkal, že medaili bude mít Pavel až na příštím šampionátu. Doufám, že jsem měl pravdu,“ říká Dalibor Kupka. „Myslím si, že by si měl na čtyřstovce dělat osobní rekordy dál a dál. Má na to ještě věk.“
Přes trenéra Kupku se dostáváme k těm, kdo sice v pražské hale neuspěli či nezávodili, ale tu ještě cennější medaili (jakkoli je srovnávání vždy ošemetné) mohou slavit v létě v Pekingu. „Zuzka Hejnová? To byl zkrat, můj zkrat,“ štve Kupku, že olympijské medailistce z Londýna v Praze naordinoval osmistovku, nikoli její obvyklou poloviční trať: „Ale kdyby to člověk nezkusil, tak neví – a bude si to vyčítat. Zuzana je letní závodnice a venku to bude dobré.“
No a pak je tu česká „klasika“. V hale se logicky oštěpem nehází, a tak Barbora Špotáková mohla vzít roli spolukomentátorky v televizi. V Pekingu bude jednoznačně bojovat o obhajobu zlata, které tam slavně posledním hodem získala při letních hrách v Číně 2008. Úřadujícím světovým šampionem je rovněž Vítězslav Veselý.
Špotáková oproti němu minulé MS v Moskvě vynechala, kvůli těhotenství. Nyní už jako atletka-matka věří: „Jde to dobře. Jsem zdravá, to je nejdůležitější.“ Oštěpařská bojovnice už se připravuje sama, bez rad jiné legendy jejího sportu, Jana Železného. „Bylo to přirozené vyústění. Honza mě k tomu trošku pošťouchl a je to velmi dobře,“ soudí. „Určitě mi to pomohlo vymýšlet věci sama.“
Bývalý kouč Rudolf Černý jí navíc věnoval tréninkové deníky a Špotáková si je chválí. V létě tak zase může přijít radost. Jiná, avšak třeba o to krásnější.
