Následovníky našel Janda v řadě atletických disciplín. Jména světových rekordmanů Zátopka, Jungwirtha, Doudy, Daňka, Doležala či mladších zástupců Železného, Dvořáka a Šebrleho jsou společenským pojmem.
Ke kráse královny sportu rekordně přispěly i mnohé české ženy: Mejzlíková, Glesková, Sychrová, Fibingerová, Olmerová, Bártová nebo fenomenální Kratochvílová.
Jarmila Kratochvílová je světovou rekordmankou dodnes. Během uplynulých osmnácti let se nenašla žádná běžkyně, která by dokázala překonat její výkon na trati 800 metrů z července 1983.
Tehdy na mítinku v Mnichově zaběhla dva ovály za 1:53,28 minuty a na prvním mistrovství světa v Helsinkách si vzápětí doběhla na této trati pro zlato. Patří jí i další dosud platný rekord - v březnu 1982 proběhla v milánské hale čtvrtku za 49,59 vteřiny.
V současnosti drží čeští sportovci podle oficiálně uznávaných tabulek IAAF celkem pět nejlepších světových výkonů. Ke dvěma rekordům čáslavské běžkyně patří hod Jana Železného z května 1996, kdy se oštěp trojnásobného olympijského vítěze zapíchl v německé Jeně až ve vzdálenosti 98,48 metru.
Rekordní víkend desetibojaře Romana Šebrleho v rakouském Götzisu ještě evyprchal z paměti a pátým rekordem je výkon koulařky Heleny Fibingerové z roku 1977, kdy v jablonecké hale vrhla až na značku 22,50 metru.
Samostatnou kapitolu v historii české atletiky zasluhuje loni zesnulý vytrvalec Emil Zátopek. Český atlet století a držitel tyř zlatých olympijských medailí překonal celkem osmnáct světových či evropských rekordů.
Například rekord v běhu na 20 kilometrů o hodnotě 59:51,8 ze září 1951 vydržel v čele tabulek plných dvanáct let. Zátopkově rodině patří i další světový rekord - manželka Dana hodila v roce 1958 v Praze oštěp 55,73 metru daleko.
V krátkém přehledu nelze nevzpomenout průkopnici českého sprintu Marii Mejzlíkovou II., pokořitelku jedenácti světových rekordů. Vítězka prvních světových ženských her 1922 mj. zaběhla nejlepší časy na tratích 50, 60, 80 a 100 metrů, byla členkou rekordní štafety 4x75 metrů a dvakrát zlepšila světový výkon ve skoku do dálky (516 a 530 centimetrů).
Nezapomenutelná jsou i představení běžce středních tratí Stanislava Jungwirtha, druhého vicemistra Evropy 1954 na 1500 metrů. Účastník olympiád v Helsinkách a Melbourne zlepšil tři světové časy - v roce 1952 v běhu na 1000 metrů, o sedm let později ve štafetě 4x800 metrů a nejcennější na patnáctistovce výkonem 3:38,1 minuty.
Na Jungwirthovy výkony navázal v roce 1965 stříbrný olympionik Josef Odložil a ve Staré Boleslavi zlepšil rekord na 2000 metrů.
Tradici technických soutěží rozvíjel František Douda, koulař a sedmnáctinásobný mistr republiky ve 30. letech. V roce 1931 vyrovnal vrhem dlouhým 16,06 metru světový rekord a další rok jej již překonal (16,20).
Totéž se podařilo i Ludvíku Daňkovi, olympijskému vítězi z Mnichova 1972 a šestinásobnému nejlepšímu atletovi Československa. Světový rekord v hodu diskem překonal hned dvakrát - v roce 1964 hodil v Turnově 64,55 metru, o rok později přidal v Sokolově dalších 67 centimetrů.
Podobně suverénní byla v ženské kategorii i Fibingerová, mistryně světa 1983. I ona zlomila dvě rekordní hranice - poprvé v září 1976 v Opavě (21,99) a podruhé o rok později v Nitře, kde vrhla kouli do vzdálenosti 22,32 metru. Navíc zdolala též šest světových halových výkonů.
Sběratelkou rekordů se stala v devadesátých letech stříbrná skokanka o tyči z HME 1998 Daniela Bártová, která překonala sedmnáct nejlepších světových výkonů venku i v hale.
Nejsilnější domácí atletickou disciplínou současnosti je bezpochyby desetiboj. Až součet 8994 bodů Tomáše Dvořáka vymazal v červenci 1999 dlouholetý rekord Američana Dana O'Briena. Dvořákovi těsně odolala hranice 9000 bodů, kterou letos pokořil Roman Šebrle, jenž 26. a 27. května v Götzisu nasbíral 9026 bodů.
Před českou atletikou se tak otvírá už druhé století světových rekordů.
