"Přijel jsem pro zlato. Na nic jiného nemyslím. Nemá smysl se bránit vysokým očekáváním," přiznával Šebrle před startem svého desetiboje.
Než v Aténách vtrhl na dráhu, mohl se pochlubit světovým rekordem, přívlastkem jediného muže se ziskem přes devět tisíc bodů, zlatem z halového mistrovství světa v Lisabonu a Budapešti, titulem mistra Evropy v desetiboji i sedmiboji.
Největší úspěchy českého sportu za posledních 20 letZvolte největších úspěch, kterého dosáhli čeští sportovci za posledních dvacet let. Každý den vám představíme jeden mimořádný úspěch a na vás bude, abyste vybrali ten nej. Hlasovat můžete od do 31. května ZDE. |
Jenže z bojů pod olympijskými kruhy v Austrálii si přivezl jen stříbro. A bylo jasné, že jde o jedinou možnost sbírku zkompletovat, protože udržet se ve hvězdné formě až do Pekingu, kdy by oslavil čtyřiatřicáté narozeniny, by vyžadovalo mimořádnou dávku odhodlání a pevné vůle.
"Klepala se mi kolena, když jsem před první disciplínou vstoupil na tartan," přiznával Šebrle. Cítil obrovskou formu, neskutečnou šanci. Ale také měl na paměti nevydařený poslední trénink skoku o tyči, který byl zlý. Ba přímo bídný.
Šebrle začíná cestu za zlatem osobním maximem. Časem 10,85 sekundy je až jedenáctý. "Chtěl jsem lepší čas," kabonil se rodák z Lanškrouna. Ale už v dálce doplachtil na hranici 784 cm a posunul se na čtvrté místo. "Musel jsem dlouho čekat na svůj pokus. Přitom mám rád, když vše rychle odsýpá," hudroval Šebrle. Na vedoucího Claye ztrácel 125 bodů.
Na řadě byla koule, kde Šebrle osobním maximem 16,36 metru sebral dílčí vítězství. "Super výkon," juchal. Celkově byl třetí, což platilo i po skoku do výšky. Výkonem 212 centimetrů se přiblížil na rozdíl devatenácti bodů vedoucímu Kazachu Karpovovi. První den završil čtvrtým časem (48,36 s) na 400 metrů a byl druhý.
"Po třech stech metrech jsem myslel, že je po mně," netajil, že byl totálně vyřízený. Na třetího Američana Claye měl v tu chvíli náskok 41 bodů, na lídra Karpova jich ztrácel 95.
Spal jen šest hodin. "Nic moc," šklebil se po krátkém odpočinku. V úterý 24. srpna zaběhl Šebrle 110 metrů překážek v osobním maximu roku 2004 časem 14,05, ale na Karpova ztratil 105 bodů. "Nechal jsem se rozhodit škobrtnutím Claye na jedné z překážek," lamentoval Šebrle. V disku poslal své náčiní na hranici 48,72 metru. Na druhé pozici zaostával o 166 bodů.
Připomeňte si, co se tehdy psalo |
Dvě hodiny po poledni připomínal atletický stadion v Aténách pekelnou výheň. Šebrle se ve skoku o tyči přenesl přes laťku ve výšce pět metrů, zatímco Karpov zůstal o čtyřicet centimetrů níže.
Šebrle ztrácel už jen 46 bodů. "S vidinou zlaté medaile jsem byl nervózní jako prase," přiznal český bojovník.
Následovalo několik hodin čekání na předposlední disciplínu: oštěp.
Šebrle odhodil svoje náčiní k bodu 70,52 metru, což představuje nejlepší výkon ze všech desetibojařů a poprvé se ujal vedení. Před druhým Clayem měl náskok 63 bodů, třetí Karpov zaostával dokonce o 180 bodů.
Sedm minut před řeckou půlnocí odstartoval běh na 1500 metrů. Šebrle kontroloval náskok v čele soutěže, doběhl v čase 4:40,01 minuty a... Byl zlatý! Výkonem 8893 bodů navíc překonal olympijský rekord a stal se prvním českým vítězem z olympijských her v Aténách.
Už ve finiši poslední disciplíny měl v tváři úsměv, za cílem padl na tartan a vleže přijímal gratulace. Pak triumfálně bosý oběhl stadion, políbil manželku a když se pět hodin po půlnoci konečně dostal do postele, dal si panáka.
"Byl jsem patnáct bodů od hranice devíti tisíc bodů, ale nikdy v životě jsem nebyl nervóznější," přiznal pak. "Nebylo rozhodující za kolik bodů, ale jestli budu mít zlato."