Mohli bychom pokračovat. Závod na 10 000 metrů vyhrál pro Bahrajn Hassan Mahbúb alias bývalý Keňan Silas Kirui.
Na poloviční trati triumfoval v barvách Kataru další keňský odrodilec James Kwalia, který si zatím směl ponechat své nearabské jméno.
Ženské běhy na 800 a 1500 metrů ovládla Maryam Yusuf Jamalová, která pod příjmením Tolaová kdysi reprezentovala Etiopii. Nyní běhá za Bahrajn.
Měly to být hry všech Asiatů. Na atletickém oválu však často vládli černí Afričané, především z Keni."Ve finálových závodech mužů na středních a dlouhých tratích jsme si chvílemi připadali jako na keňském národním mistrovství," psal reportér agentury Reuters.
Ropa, bohatství a mocní šejkové přetahují stále víc atletů z chudé Afriky na bohatý Arabský poloostrov. Tam ochotně mění svá jména a bleskově dostávají státní občanství.
Tito přeběhlíci zajistili na atletickém oválu v Dauhá čtyři zlaté medaile pro Bahrajn a tři pro Katar. První"vlaštovkou" byl v roce 2003 vynikající keňský vytrvalec Stephen Cherono. Nyní se jmenuje Said Šahín, je zraněný, nezávodí.
Ale i kdyby už nikdy nic nevyhrál, přislíbila mu katarská vláda doživotní měsíční penzi 1000 dolarů, o kompletním zabezpečení a tučných prémiích za každé prvenství ani nemluvě.
Na hrách v Dauhá byla pro každého katarského vítěze vypsána prémie 350 tisíc katarských rialů – v přepočtu dva miliony korun.
"Méně známí Keňané než Cherono měnili občanství často jen za minimální mzdu, ale i tak si v porovnání s africkými podmínkami výrazně polepšili," říká atletický manažer Alfonz Juck. Výjimkou je pouze Etiopanka Tolaová, která zažádala v Bahrajnu o politický azyl, když ji doma coby příslušnici křesťanského kmene Oromo pronásledovala vládnoucí Lidově revoluční demokratická fronta.
"Ta utekla do Bahrajnu za svobodou. Ty ostatní přivábily dolary," porovnává její manžel a kouč Tareq Sabt Hasan.
