„Před turnajem bylo naším cílem čtvrtfinále a tajně jsme pomýšlely na šesté místo, které by nás dostalo i na mistrovství světa. A teď jsme v semifinále, což je ohromná věc pro náš tým, myslím, že jsme v to ani nemohly doufat,“ říká šestatřicetiletá Wautersová, která je jednou ze dvou hráček, jež pamatují poslední účast Belgie na Eurobasketu.
„Ve skupině jsme odehrály dva velmi těsné zápasy, které pro nás dopadly dobře. A taky máme dobrý mix mladých hráček i těch, co už nějakou zkušenost mají. V rozhodných chvílích zápasů jsme dokázaly zachovat chladnou hlavu a teď můžeme jít s nadšením do semifinále,“ ví Wautersová, že tým už není v semifinále pod žádným tlakem.
Wautersová dlouhodobě reprezentovala i přes všechny neúspěchy belgického ženského basketbalu a teď se jí vše konečně vyplácí.
„Hlavní motivací pokračovat v národním týmu pro mě byla medaile z Eurobasketu. V minulých letech pro mě bylo složité s národním týmem udělat nějaký dobrý výsledek na Evropě, ale v klubech jsem hrála s mnoha hráčkami, které sbíraly olympijské medaile nebo tituly z mistrovství Evropy, a tahle motivace pro mě byla velký důvod, že mě to pořád baví.“
Belgičanky teď čeká Španělsko, což nebude lehký soupeř, přesto je Wautersová sebevědomá, že na cenný kov mohou dosáhnout.
„Čeká nás semifinále a máme dvě rány na to trefit medaili. To teď bude náš cíl,“ ví velezkušená pivotka.
Sestřih ze zápasu Belgie - Itálie
Na turnaji se výrazně prosazují zkušené veteránky. Šestatřicetiletá Wautersová má ve čtvrtfinále „kolegyně“ sedmatřicetileté Laiu Palauovou ze Španělska, Zuzanu Žirkovou ze Slovenska a Guntu Baškovou-Melnbardeovou z Lotyšska a dokonce osmatřicetiletou Evanthii Maltsiovou. A všechny tyhle veteránky jsou hvězdami svých týmů.
Co si o tom myslí Wautersová? „Myslím, že to je vášní a zápalem pro hru, kterou pořád milujeme. Proto jsme pořád tady. Samozřejmě fyzicky jsme na tom stále dobře a naše těla nám dovolují hrát na této úrovni,“ uzavírá s úsměvem.
