Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Takhle hezky jsem si sezonu ani nepředstavovala, raduje se Drahotová

BUDOUCÍ MEDAILISTKY. Tři nejlepší evropské chodkyně na trati 20 kilometrů. Češka Anežka Drahotová (uprostřed) si došla pro bronz, předstihly ji jen zlatá Elmira Alembekovová (vlevo) z Ruska a stříbrná Ljudmila Oljanovská (vlevo) z Ukrajiny. | foto: AP

14 2014
Curych (Od našeho zpravodaje) - Bývala nejvyšší a nejmladší ze všech. A nyní je i nejmladší medailistkou v historii evropských šampionátů mezi chodkyněmi. Anežka Drahotová zařídila první českou medaili v Curychu. V novém českém rekordu.

Máte první velkou dospělou medaili. Jak ji prožíváte?
Jsem spokojená moc, ta medaile je pro mě vážně hodně cenná. Byť odpadla největší favoritka, bylo tam hodně holek s lepšími časy z této sezony, než mám já. Ano, trochu mě mrzí to druhé místo, protože v jednu chvíli jsem si na něj i věřila a na 18. kilometru mi bylo v uvozovkách pořád pocitově dobře. Ale pak mi začalo docházet. Takže jsem ráda i za bronz, protože být to o kilometr delší, tak už nevím.

Vydala jste se ze všech sil, z cíle vám pak pomáhali tím, že vás odváželi na pojízdném křesle. Bylo to tedy na krev, do poslední kapky?
Oni to tu místní pořadatelé mají trošičku nadsazené. Jen na chvilku jsem si sedla na zem a už mě tam nabírali na křeslo. Ale nechtěla jsem mít fotky na invalidním vozíku, tak jsem se zase rychle zvedla.

Kdy se na posledním kilometru rozhodovalo? Ukrajinka na vás zaútočila 700 metrů před cílem.
Byl to pro mě moment překvapení. Ohlédla jsem se předtím do jedné výlohy a neviděla jsem jí za sebou, jenže ona byla z mé levé strany. Takže pak to pro mě byl takový šok, když se vedle mě zjevila. Myslela jsem si, že je už takzvaně po všem, že mám stříbro a uklidnila jsem se. Ljudmila mě potom překvapila. Už jsem nedokázala zareagovat, i když jsem se snažila.

I tak je to pro vás mimořádně úspěšná sezona. Jste v chůzi juniorskou světovou mistryní i juniorskou světovou rekordmankou, nyní máte také dospělý evropský bronz.
Takhle hezky jsem si letošní sezonu určitě ani nepředstavovala. Ale může se stát cokoliv, může přijít příští rok zranění. Takže se maximálně snažím užívat si to teď a bojovat o ty nejvyšší příčky, i když jsem po juniorském světě byla takzvaně uspokojená. Jsem ráda, že jsem i tady potvrdila formu, co jsem měla v Eugene, a práci, kterou jsme v zimě udělali.

Coby multisportovkyně, závodící i na kole a v bězích, utvrdila jste se nyní, že chůze je pro vás to pravé?
Já myslím, že s tím rozhodnutím ještě počkám.

Teď konečně bude čas na oslavu?
Snad trochu ano. V Eugene jsem si oslavu odpustila, abych tak nenarušila přípravu na Curych. Ale teď si trochu volna dopřeju.

Je to pro vás zatím nejsložitější sezona?
Určitě toho letos bylo nejvíc - a ještě mě něco čeká (MS v cyklistice, možná i MS v běhu do vrchu). Musím poděkovat ternévovi. On má zkušenosti s časovými posuny. I proto jsem oželela oficiální večírek na konci juniorského mistrovství světa v Eugene. Po návratu z Eugene jsem pak týden docela dost trénovala. A dobře to dopadlo.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze